Praha ještě přitvrzuje vůči Rusům

Když Vladimir Putin v únoru napadl Ukrajinu, Česko záhy zvolilo vůči Moskvě tvrdý postup a jeho součástí byl i konec vydávání schengenských víz Rusům. Nyní vláda Petra Fialy oznámila, že červenou dostanou od 25. října i Rusové, kterým byla vydána schengenská víza za účelem turistiky, sportu a kultury v jiných zemích Evropské unie. Ti zatím do Česka mohli.

„Turistická, kulturní a sportovní proto, že není důvod, aby sem v době pokračující agrese lidé z Ruska za těmito účely jezdili. Na tato víza zároveň přijíždělo ze států mimo schengenský prostor v poslední době nejvíce občanů Ruské federace,” říká Respektu náměstek ministra zahraničí Martin Smolek.

Jde o iniciativu šéfa diplomacie Jana Lipavského ve spolupráci s ministrem vnitra Vítem Rakušanem. „Zatímco na Ukrajině padají ruské rakety na dětská hřiště a na lidi, kteří prostě jenom jdou do práce, do Česka přicestuje denně přes mezinárodní letiště až 200 občanů Ruské federace. Proto jsme se shodli, že nově bude odepřen vstup těm ruským občanům, kteří na české území přijíždějí přes vnější schengenské hranice, tedy i přes naše mezinárodní letiště,” uvedl ministr zahraničí.

Praha se tak v restrikci zařadila po bok Polska, Finska a baltských států. Do Česka dál budou moct Rusové se schengenskými vízy vydanými za účelem obchodu, ze zdravotních a několika dalších důvodů. Dohromady jde o zlomkové počty dosavadních cestujících. Vláda také umožní humanitární přijetí kritikům ruského prezidenta.

Počty Rusů odcházejících ze země vzrostly po Putinem vyhlášené mobilizaci, které se chtějí vyhnout. Na jejich přijímání jsou v Evropě různé pohledy. Němci jim to chtějí umožnit, Pobaltí nikoliv. „Muži, kteří prchají z Ruska, protože se obávají, že by dostali mobilizační povolávací rozkaz, nespadají pod definici uprchlíků. To není s Ukrajinci ani náhodou souměřitelné,” řekla nedávno Respektu estonská premiérka Kaja Kallas. V Estonsku je navíc početná ruská menšina a tamní vláda se bojí, aby toho Rusko nezneužilo.

„Některé země v Evropě říkají, že odcházející z Ruska vítají. Já to nesdílím. Chtějí jít do malých zemí, kde jsou již ruské menšiny, jako je Estonsko nebo Lotyšsko. Jenže jací muži to jsou? Neprotestovali proti válce, před mobilizací jsme viděli i videa, kde napadali a útočili na Ukrajince. Teď se sem nahrnou a dalším imperialistickým krokem Ruska pak k nám vtrhnou pod různými záminkami, tak jako to dosud dělali na různých místech jinde. Budou říkat, že je jdou zachránit, osvobodit a s nimi i tuhle zemi. Takže pro nás je to existenční hrozba. Putin s podporu Rusů žije své imperialistické sny, snaží se rozšiřovat území Ruska každou možnou cestou. A tihle lidé k tomu budou využiti jako nástroj,” argumentuje Kallas.

Ve stejné době, kdy česká vláda proti přitvrdila, zvolila naopak větší vstřícnost vůči ukrajinským a běloruským studentům. Doposud mohli do Česka přicestovat většinou jen ti běloruští občané, kteří zde už měli rodinu. Nyní sem můžou přijet i běloruští studenti, již se zde budou vzdělávat na základě mezinárodního stipendia. „Chceme poskytnout kvalitní evropské vzdělání těm, kteří jsou z politických důvodů pronásledovaní, a těm, kteří jsou odhodlaní změnit současné nedemokratické poměry ve své zemi,“ řekl k tomu ministr Lipavský.

Zástupkyně Kanceláře běloruské exilové prezidentky Svjatlany Cichanouské pro ČR Kryscina Šyjanok říká, že běloruské demokratické síly a místní komunita vítají rozhodnutí kabinetu o studentech. „Je to první výjimka, která se týká vyloženě Bělorusů a přesně rozlišuje mezi Lukašenkovým diktátorským režimem a běloruským národem,” říká. Zároveň poukazuje na to, že řešení je kompromisní a neřeší situaci běloruských studentů a studentek, kteří byli přijati ke studiu na českých vysokých školách ve školním roce 2022/2023. Jedná se o několik desítek osob, které nemohou ke studiu nastoupit ani nyní.