Rusko a Moldavsko: Invaze už nehrozí, ale Moskva vede válku skrze ceny energií

V téhle části Moldavska, třicet kilometrů od hlavního města Kišiněva, řeka Dněstr hodně meandruje. Opíše skoro kruh, pak prudce zatočí doprava a teče ve stále rychlejším tempu do nedalekého Černého moře. Jediné místo, kde ji tu lze překonat, je po mostě mezi vesnicemi Vadul Lui Voda a Pirita. Klene se vysoko nad vodou, po stranách jsou betonové kvádry a za nimi žluté zábradlí.

Most je důležitou spojnicí mezi oběma břehy a Moldavanům umožňuje dostat se na druhou stranu Dněstru, na území, kde se rozkládá samozvaná republika Podněstří. Po tříměsíční válce s Ruskem v roce 1992 o tuhle oblast Moldavsko přišlo, Moskva sice připustila osamostatnění země, ale nikdy se s ním nesmířila, takže si z Moldavska alespoň část odtrhla a vytvořila tu svoji enklávu.

Do Podněstří – krajiny za řekou Dněstr, jež má vládu nezávislou na Kišiněvě a spadá pod vliv Ruska - se musí přecházet s pasem. Malý pruh půdy kolem vesnic Pirita, Cosnita a Dorotcaia má ale jedno specifikum. Byť se již nachází za řekou, je to enkláva v enklávě pod správou Moldavska. Přístup sem kontrolují kromě moldavských a podněsterských celníků zástupci mírových sborů. Jsou tu také dva obrněné transportéry, přes které je přehozená celta; zjevně nebyly dlouho používané. Kdyby se situace mezi Moldavskem a Podněstřím vyhrotila, most by mohl být místem, kde by to začalo jiskřit (podobné enklávy za Dněstrem má Moldavsko ještě další dvě).

V teplém říjnovém dopoledni je tu klid, po mostě přejede jen tu a tam někdo ze zemědělců. V březnu, několik týdnů po začátku ruské války proti Ukrajině, byla situace výrazně vyhrocenější. Lodě ruské Černomořské flotily brázdily vody na dohled od ukrajinského strategického přístavu Oděsa, sto třicet kilometrů vzdáleného od Kišiněva. Čekalo se, jestli z nich ruská armáda neprovede invazi. Druhá fronta mohla být otevřena právě z Podněstří, kde je stále přítomných přes tisíc ruských vojáků a pět tisíc podněsterských - a je tu i velký muniční sklad ve městě Kobansna. Případný pád Oděsy by pak znamenal i přímé ohrožení pro Moldavsko.

Ruští politici opakovaně říkají, že země patří k Rusku stejně jako Ukrajina – zaznělo to po začátku invaze i na velkém koncertě v Moskvě, v písni složené zvlášť pro tuto příležitost. Moldavská armáda by se ruskému útoku neubránila, má jen několik tisíc mužů, nejchudší evropské zemi navíc chybí moderní zbraně. To se nyní ukázalo, když Rusko ostřelovalo z Černého moře raketami cíle na západní Ukrajině a tři z nich si cestu „zkrátily“ přes moldavský vzdušný prostor.

Představitelé vlády v Kišiněvě na otázky novinářů, jestli při opakovaném narušení z ruské strany dojde k jejich sestřelení, odpovídali, že armáda dokáže zachytit pouze jejich průlet. Oproti jaru, kdy Respekt letos navštívil Moldavsko poprvé, se ale věci viditelně posunuly ve prospěch moldavské bezpečnosti. Ruská armáda na Ukrajině si již delší dobu nevede dobře. Čelí protiofenzivě Kyjeva, aktuálně je na spadnutí bitva o dočasně okupovaný Cherson, který by Ukrajinci rádi získali zpět.

Moskva se na Ukrajině stahuje, případně brání své pozice, na výpad proti Oděse z moře či z Podněstří nemá sílu - ani invaze do Moldavska proto není rozhodně na stole. Přesto situace pro proevropskou vládu v Kišiněvě  každopádně není ani nadále jednoduchá. V dodávkách plynu byla dosud úplně závislá na ruské surovině, potrubí sem vede přes Ukrajinu a pak do Podněstří. To za něj v podstatě nemusí platit, zatímco Moldavsku poplatky strmě narůstají. Platí to i pro elektřinu, která ze sedmdesáti procent pochází z velké plynové elektrárny v Podněstří.

Rusko tak Moldavsko neohrožuje vojensky, ale válčí s ním přes ceny energií a zkouší, zda to vyvolá nepokoje mezi obyvateli, kteří by se pak postavili proti vládě. Země se mezitím snaží dojednat dodávky energií hlavně z Rumunska a o finanční pomoc žádá Evropskou unii, od níž letos dostala kandidátský status.