Ukrajina vytlačila Rusy od Charkova, Putinovi dělostřelci se přesunují na Donbas a na jih

Charkov má naději, že se dostane z ruského obležení, a poleví tak dělostřelecká palba, která ho po ruské invazi sužovala. Ukrajincům se v uplynulých dnech dařilo Putinova vojska od druhého největšího ukrajinského města vytlačovat - na některých místech dokonce až ruským hranicím vzdáleným několik desítek kilometrů.

Respekt Charkov letos navštívil dvakrát, poprvé pět týdnů před začátkem války. Řada lidí se tehdy připravovala na možné napadení a cvičili sebeobranu; další řešili, kam se vydají do bezpečí, kdyby bylo město skutečně napadeno. Charkov již v minulosti absorboval velké množství běženců z Donbasu, odešli tam po prvním útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2014 a 2015.

Podruhé se pak Respekt do Charkova vrátil v polovině dubna, v tu dobu již bylo město ostřelováno ruským dělostřelectvem. Ruská vojska se usadila na severním okraji Charkova. Každodenní exploze, zničené domy, zranění a smrt tamních obyvatel se staly součástí zdejšího života. Uprostřed řady domů zničehonic zely černé díry po zničených stavbách, zdi těch stojících byly poseté jizvami po šrapnelech,  výlohy obchodů zmizely a byly nahrazeny igelity.

Ulice byly pusté, ale město nebylo vylidněné. Obchody fungovaly, šašlik do ruky si šlo koupit ve stáncích na zastávkách autobusu. Riziko a hrozby každý posuzoval jinak. Někteří zůstávali doma, další se přesunuli do metra, jehož zastávky začaly sloužit jako kryty. Přes všechny problémy však lidé situaci zvládali.

„To je přesně to, co okupanti chtějí. Abychom začali bláznit, chovali se chaoticky, hroutili se, hromadně začali utíkat, aby se zkrátka naše společnost zhroutila,“ řekl tehdy Respektu charkovský dokumentarista Dmytro Konovalov. „Proto tak často bombardují civilní objekty, chtějí na nás a naše úřady a instituce zvýšit tlak. Já určitě neodejdu.“

V dalších dnech ostřelování zesílilo, ale Ukrajinci přesto přešli do protiútoku. „Ruská armáda se pravděpodobně rozhodla plně odejít ze svých pozic v okolí města Charkov, neboť čelí ukrajinským protiútokům a má k dispozici jen omezené množství posil,” uvedl americký think-thank Institut pro studium války.

To nakonec vyústilo ve stažení Rusů, ale ne odchod. Jednotky se začaly přesouvat do některých oblastí Donbasu a na jih Ukrajiny, kde chtějí i za pomoci dalších posil ovládnout přístup k Černému moři, a odříznout tak Kyjev od přístavů a důležitých obchodních cest. Ukrajinská vláda mezitím celkově změnila přístup, posílena úspěchy na bojišti už nechce vést mírová jednání s Ruskem. Plánuje ho plně porazit včetně opětovného získání Krymu.

Jde o ambiciózní plán, protože Rusko se přes neúspěchy stále nevzdává. Prezident Vladimir Putin sice neoznámil všeobecnou mobilizaci, ale podle některých indicií k ní částečně dochází, když jsou v Rusku nuceni k boji další muži.

Nejnovější zjištění britského ministerstva obrany a jeho rozvědky upozorňují na to, že jednou ze strategií Moskvy, jak na Donbase a jihu Ukrajiny získat převahu, bude opět silné ostřelování civilistů, aby Rusové ukrajinskou společnost demoralizovali (v Černihivské oblasti u Běloruska bylo zcela zničeno osmdesát procent obytných domů z těch, které byly zasaženy).

Je to však zároveň vynucená taktika. Jak uvádějí Britové, Rusko není příliš schopné přesně zaměřovat konkrétní cíle, proto pálí všude možně. Letecké útoky Moskva příliš nevyužívá, a to zatím ani na Donbase a jihu Ukrajiny, protože ukrajinská protiletecká obrana je nadále funkční. Rusové tak nasazují právě dělostřelectvo, i proti němu však Ukrajina získala v poslední době ze Západu víc efektivních zbraní.