Změna klimatu: opravdu agenda levice?

„Jak si vysvětlujete, že konzervativní a pravicová média se na globální oteplování dívají skepticky a levicová to berou jako hotovou věc? Proč se v tomhle bodě dělí pravice a levice?“ ptal se nedávno jeden český deník v rozhovoru Václava Klause.

Prezident pokyvoval, měl spíš ale kroutit hlavou. Jde totiž o poněkud archaické klišé. Je pravda, že konzervativní deník Wall Street Journal závěrům vědců o zvyšování teploty Země nevěří nebo je považuje za politicky zmanipulované (viz naše glosa z Respektu číslo7).

Liberálně pravicové deníky v Evropě ale hrají na jinou notu. Ekonomický Financial Times uveřejnil například koncem loňského roku redakční komentář s názvem Chvíle na globální akci proti klimatické změně, kde píše, že nějaké budoucí Kjóto II musí zahrnovat i rozvojové země, především Čínu a Indii, a celkově musí být ambicióznější. Do té doby podle FT „musí Evropská unie lpět na cílech, které si pro emise oxidu uhličitého na období 2008–2012 stanovila“.

Podobně rovněž britský týdeník Economist, který nedávno v úvodníku napsal, že sice nemáme nezpochybnitelné důkazy konkrétního vlivu lidí na globální oteplování, že ale není důvod, abychom se v rámci předběžné opatrnosti nesnažili emise snižovat. Rozumná domácnost také nečeká, až začne hořet dům, ale snaží se proti katastrofě pojistit, míní Economist s tím, že lepší než administrativní zákazy je vsadit na ekonomické nástroje, třeba daň z oxidu uhličitého.

Tak to jsou pravicová média. A politici? Britská vláda dnes ohlásila zatím nejambicióznější plán na snížení emisí oxidu uhličitého – do roku 2020 o třetinu a do roku 2050 o plných 60%. Tedy – řečeno v Mirkem Topolánkem – další pětiletky, ovšem tentokrát už nejen v podání německých konzervativců, ale britských labouristů podporovaných Konzervativní stranou. „David Cameron posunul změnu klimatu na vrchol své politické agendy,“ cituje server BBC stínového ministra životního prostředí konzervativců Petera Ainswortha. „Je to příliš důležité, než aby se to stalo úzce stranickou politikou. Chceme spolupracovat s vládou na vytvoření co nejlepšího rámce této agendy.“

Britové se tak stanou první zemí, kde bude snižování emisí skleníkových plynů stanoveno zákonem. A jak toho chtějí dosáhnout? Zatím se mluví hlavně o úsporách – například státní podpoře zateplování obytných domů nebo výměně běžných žárovek za úsporné. Zmiňuje se také třeba možný zákaz elektronických výrobků s „pohotovostním“ režimem.