0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Analýza7. 12. 2009

Dobře namixovaní Zelení

Sjezd Zelených je možno považovat nejenom za úspěch potvrzeného předsedy Ondřeje Lišky. Nově zvolené vedení strany i solidní podpora lídra vnitrostranické opozice Matěje Stropnického představuje Zelené jako dobře namixovanou a důvěryhodnou alternativu velkým politickým stranám.

Ondřej Liška
Autor: Milan Jaroš

Intelektuálský Ondřej Liška v nezbytném obleku představuje lákadlo pro liberální voliče, kteří mají obavy z přílišné radikálnosti ekologických aktivistů. Zároveň se dostatečně razantně vymezuje proti neprůhlednému způsobu vládnutí dvou velkých politických stran.

První místopředseda, čtyřicátník František Pelc, má za sebou kariéru umírněného aktivisty jako prezident Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor a především pověst odborníka i schopného manažera – mimo jiné vedl CHKO Jizerské hory nebo Agenturu pro ochranu přírody a krajiny. Při vyjednávání o rozšíření hranic Českého ráje objížděl desítky obecních a městských zastupitelstev a ukázal se jako úspěšný vyjednavač, který realisticky vnímá obavy z toho, co lidé často mají za „ochranářský terorismus“.

Místopředsedkyně Martina Pokorná je mladá právnička a zároveň aktivistka, která dokázala vyvolat a vést masové protesty proti stavbě rychlostní silnice přes území Českého ráje. Dokázala při tom kombinovat demonstrace, happeningy i odborné „úřednické“ argumenty. Na petici proti stavbě dálnice se podepsalo přes patnáct tisíc převážně místních lidí.

A konečně Matěj Stropnický. Při volbě stranického předsedy získal slušnou podporu šedesáti hlasů a reprezentuje tak nezanedbatelnou opozici. Opozici, která může lákat především mladší a radikálnější voliče, ale alespoň podle toho, co Stropnický předvedl na sjezdu, nesměřuje ani „na barikády“ ani „na stromy“ a především nijak nesmiřitelně ani proti Ondřeji Liškovi. Jen vcelku kultivovaně upozorňuje na riziko, že by se Zelení mohli ve velké politice ztratit a rozplynout, pokud by důsledně „netrvali na svém“. Tedy na ekologickém programu i otevřenosti vůči alternativním životním stylům a hodnotám.

Takto vyvážení Zelení by tedy mohli skutečně představovat to, k čemu se hlásí: liberální, odborně fundovanou, ale zároveň trochu „pankáčskou“ alternativu proti hodnotovému vyprázdnění politiky, které se odehrává v ponoru do zastaralých představ o „levici“ a „pravici“. Zároveň by Zelení při proklamovaném spojení s osobnostmi typu Jana Švejnara mohli přinést i novou kvalitu při hledání odpovědí na ekonomické výzvy spojené s globálními problémy, především změnou klimatu, tedy vizi „zelené ekonomiky“, která tady dosud chybí.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].