Nový domov al-Káidy

Přední jemenský expert na terorismus a příležitostný novinář Abdul Elah Šajá měl včera perné odpoledne. V hlavním městě Sana´á, v malé knihovně hned naproti opevněné francouzské ambasádě, během své hodinové přednášky vysvětloval asi stovce téměř výhradně jemenských posluchačů, jak vidí problém s rychle se formující sítí al-Káidy na Arabském poloostrově.

Má k tématu co říct: jako zatím jediný jemenský – i zahraniční – reportér si získal důvěru místní buňky al-Káidy natolik, že jej občas pustí k sobě udělat rozhovor. V tom posledním se čelní exponent teroristické sítě v Jemenu poprvé přiznal, že se na podzim sešel s mladým Nigérijcem Umarem Abdulmutallabadem, který se pak snažil odpálit bombu ve vánočním letu do Deitroitu. „Dosavadní útoky na pozice radikálů nechávají za sebou mrtvé civilisty a spíš al-Káidě zvyšují počet rozzlobených rekrutů,“ shrnuje Abdul Elah Šajá své zjištění.

Jemenské hlavní město Sana´á ale na první pohled nevypadá na místo ohrožené terorem. Rušný trh starého města, pravidelné polední tlačenice u prodavačů zdejší oblíbené a zcela tolerované drogy kát nebo velký ruch na stavbách nadjezdů zdejších přeplněných silnic nevzbuzují dojem metropole státu, kterému západní média přiřkla označení „druhý Afghánistán“. Přesněji řečeno země, kde al-Káida buduje svůj nový domov.

Skoro relaxační atmosféru plnou úsměvů a pozvánek na oběd, s nimiž se cizinec v Sana´á setkává, přesto pár věcí komplikuje. Třeba betonovými kvádry a ocelovými pláty opevněné ambasády západních zemí, které jsou v očekávání útoku. Nebo armádní kontroly kolem tohoto vysokohorského města. Na sever se nesmí vůbec (tam je regulérní válka mezi armádou a šíitskými rebely), na východ také ne (tady se pohybují členové al-Káidy). Na jihu se sice neválčí, ale kvůli jinému separatistickému hnutí tu prakticky přestaly fungovat centrální instituce.

Americká ambasáda přeměněná v pevnost s vojáky v kulometných hnízdech a uzavřenými okolními silnicemi ukazuje, že al-Káida stále v hlavním městě je, i když úřady podle místních expertů na terorismus ztratily přehled kde. Po několika útocích, které jemenská armáda podnikla na pozice al-Káidy v horách a poušti na východě státu v prosinci a lednu, se odhadem několik stovek mužů bin Ládinovy sítě dalo do pohybu a hledají úkryt na jiných, místními autonomními kmeny ovládaných pustinách uprostřed těžko dostupných hor.

Vláda se snaží přesvědčit Američany, že jejich vojenská intervence není potřeba a že mají zůstat jen u posílání vojenských instruktorů a peněz. Zkraje týdne odsoudila desítku členů al-Káidy pochytanou při prosincových zátazích k sedmi až deseti letům vězení.

Patrně většina řadových Jemenců zatím přesně nechápe, proč by jim měla al-Káida vadit, když v Jemenu „bez obtíží“ funguje už dlouho. Usáma bin Ládin tady má rodinné kořeny a navíc se tu řeší spousta „důležitějších“ problémů. V samotné Sana´á také desítky bývalých Ládinových spolubojovníků žijí a vedou civilní život, například jako někdejší Ládinův bodyguard

Násir al-Bahry

, zvaný abu Jandal, který se momentálně živí jako marketingový poradce a při své procházce městem sklízí spíš reakce úcty a obdivu než naopak.

„Změnil jsem život, dnešní nová generace al-Káidy je jiná, než jsme byli my,“ říká al-Bahry nad hrnkem čaje. „Jedna věc by mě ale přiměla se vrátit – kdyby Jemen obsadili Američani.“ Případná americká intervence je přitom scénář, který se nelíbí ani těm nejliberálnějším a vůči al-Káidě nejkritičtějším Jemencům.

Více o al-Káidě v Jemenu čtěte v Respektu 6/2010, který vychází v pondělí 8. února.