0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Audit Jana Macháčka17. 12. 2014

Donutí pád rublu Putina k dohodě ohledně Ukrajiny?

Co mají a nemají společného současný útok na rubl na konci roku 2014 a měnové turbulence roku 1998

Rubl v pátek mírně klesal poté, co tamní centrální banka snížila úrokovou sazbu na 14 procent (ilustrační foto).
Autor: ČTK

Ruská centrální banka se po sérii neúspěšných měnových intervencí v uplynulých týdnech a měsících odhodlala k razantnímu kroku a zvýšila o půlnoci úrokové sazby na 17 procent. Jenže pád rublu to zastavilo jen na pár hodin po ránu a od té doby ruská měna zase rekordně oslabuje.

A turbulence na trzích s sebou strhávají i další měny na nových trzích. Zasažen je třeba i maďarský forint. Rubl spadl nejprudčeji za šestnáct let. Teď už nejde jen o propad cen ropy, vývoj na trzích sytí i normální panika.

John Authers si v deníku Financial Times všiml toho, že skutečnost, že centrální banka rozhodla o zvýšení úroků o půlnoci nebo v noci, není historicky zrovna recept na úspěch. Připomíná to tzv. černou středu roku 1992, kdy britská centrální banka neboli Bank of England zvýšila o půlnoci úroky z deseti na patnáct procent.

Spekulativní investoři jako George Soros ale vsadili na to, že centrální banka britskou libru neubrání, a vydělali na tom miliardy. V lednu letošního roku bránila tureckou liru o půlnoci turecká centrální banka. Sice nejprve uspěla, ale v létě byla turecká lira slabší než předtím.

Pád ruského rublu evokuje asijskou krizi v letech 1997, ale hlavně měnové turbulence následujícího roku 1998. Také se hroutila cena ropy a do bankrotu zamířily ropné státy jako Rusko a Venezuela.

Daleko lepší pro Putina i pro Západ je souhlasit s nějakou zásadní dohodou ohledně východní Ukrajiny, která povede ke změkčení či dokonce zrušení sankcí. 

Co všechno je podobného s rokem 1998? Jak již bylo řečeno, padající cena ropy. Pokud cena ropy zůstane na 60 dolarech za barel, ruské HDP se příští rok propadne o pět procent. Ale leckdo počítá i s 40 dolary za barel, to pak může být propad mnohem horší.

V roce 1997 a 1998 přišly Thajsko či Indonésie o polovinu hodnoty své měny. V Koreji se dokonce vybíralo od občanů zlato na záchranu měny.

Krizi asijských měn odstartovalo v devadesátých letech jako jeden z faktorů opakované zvýšení úrokových měr ze strany americké centrální banky, podobné zvýšení se čeká už brzy v dnešní době. Postiženy mohou být kromě Ruska země s velkým schodkem běžného účtu platební bilance jako Turecko, Jihoafrická republika či Brazílie.

Zásadním rozdílem je to, že v devadesátých letech bránila většina postižených zemí tzv. fixní kurz vlastní měny, od té doby se pod kuratelou Mezinárodního měnového fondu doporučuje používat kurz volně plovoucí.

Velkým rozdílem oproti devadesátým létům jsou obrovské devizové rezervy. Zatímco v devadesátých letech měly rozvojové země na účtech dohromady 700 miliard dolarů devizových rezerv, dnes mají rezervy v souhrnné výši 8,1 bilionu dolarů.

Úrokové míry zvednuté na obranu postižených měn jsou zatím také pouhým zlomkem úrovní roku 1998. Dnes zvýšila ruská centrální banka úroky na 17 procent, v roce 1998 činily některé úroky i přes sto procent.

Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus.

 …

 Agentura Bloomberg má zajímavý editorial o tom, jaké volby a politická rozhodnutí stojí nyní před ruským prezidentem Putinem. První volbou, která je asi pravděpodobnější, je zavedení kapitálových kontrol, omezení obchodování s rublem a uplatnění moratorií na splátky zahraničního dluhu.

Některé země jako Malajsie zaznamenaly úspěch s kapitálovými kontrolami. Putin by si zachránil devizové rezervy a tvář před ruskou veřejností, protože by se nemusel stáhnout z Ukrajiny. Lze ale očekávat, že ruské firmy by přestaly být na nějakou dobu schopné splácet své závazky, a to by byl konec kredibility ruské ekonomiky a pokusů o její modernizaci. Ruské firmy nejsou ve značně centralizované ekonomice schopné flexibilně nahradit importy domácí výrobou.

Daleko lepší pro Putina i pro Západ je souhlasit s nějakou zásadní dohodou ohledně východní Ukrajiny, která povede ke změkčení či dokonce zrušení sankcí. Taková dohoda ovšem musí znamenat skutečný odchod ruských vojsk a masivní přítomnost kredibilních zahraničních pozorovatelů či spíše mírových jednotek. Pokud Putin zvolí první volbu, dojde k izolaci paranoidní vojenské mocnosti, což není v ničím zájmu.

Můj osobní dodatek k editorialu: je otázka, do jaké míry je pád rublu způsoben pádem cen ropy či sankcemi a do jaké míry pouhou panikou. Zrušení sankcí už možná nepomůže.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].