Jak komerční podprahová hudba ovlivňuje naše chování

Hudbu vnímáme na nespočet různých způsobů. Například fyzicky. Několik studií prokázalo, že to, co provádíme, zcela běžně přizpůsobujeme tempu hudby. Výzkum z roku 1985 například ukázal, že lidé v restauracích mají tendenci žvýkat rychleji, pokud jim k tomu hraje rychlá hudba. Pozoruhodné přitom bylo, že to nemělo vliv na to, jak rychle jídlo dojedí. Usuzovalo se, že si nejspíš ukrajují menší kousky.

Toto je jen jedna ze znalostí, kterou při své práci denně využívá Rob Wood, zakladatel a kreativní ředitel společnosti Music Concierge. Ta se zabývá výběrem a vytvářením hudebních kulis pro nejrůznější obchodní partnery a na světě najdeme 560 tisíc zařízení, která vybavili svojí hudbou.

Mezi jeho klienty patří obchodní domy, módní značky, nóbl restaurace i KFC nebo také fotbalový klub Tottenham Hotspur. Ti všichni od Wooda žádají, aby vytvořil playlist na míru jejich podnikání a hudbou podprahově ovlivňoval chování zákazníků nebo trénující sportovce.

Fascinující vhled do opomíjeného a často opovrhovaného hudebního segmentu přináší dlouhé čtení od Jakea Hulyera na serveru The Guardian s titulkem Inside the booming business of background music.

Autor se v něm věnuje nejen historii fenoménu nazývaného Muzak – podle průkopnické firmy založené roku 1934. Ta se první začala specializovat na to, jakým způsobem může reprodukovaná hudba ovlivnit pracovní výkony zaměstnanců a posléze se stala synonymem pro „výtahovou hudbu“, jež instrumentálně parafrázovala známé dobové hity i skladby z klasického repertoáru.

Současné znalosti a možnosti vytváření playlistů na míru jsou ale mnohem dál. S příchodem iTunes a Spotify není nic snazšího než připravovat playlisty do takových detailů, aby obsahovaly třeba jen love songy zpívané ženami a bylo v nich sólo na saxofon. Díky streamování se z každého uživatele stal tak trochu hudební expert.

Wood dostává od svých klientů všemožná zadaní a opírá se o objevné studie, které ukázaly, že hudba má vliv na to, jak trpělivě zákazníci snášejí fronty či jak v restauraci vnímají sladkou nebo slanou chuť. Výběr, zda sáhnout po německém či francouzském víně, zase může ovlivnit, jestli z reproduktorů zní tradiční hudba dané země. Luxusní obchodní domy chtějí, aby v nich zákazníci trávili více času, opadl z nich stres a probírali se vystaveným zbožím. Mnohé hotely zase nemají dostatečnou kapacitu stolů pro všechny hosty na snídani, a tak chtějí, aby se rychleji střídali. Vše může zařídit vhodná hudba.

Samozřejmě neexistují tvrdá data, že by hudba dokázala zvýšit prodej nějakého produktu a člověk se nejspíš nerozhoduje pro Renault, nebo Volkswagen, podle toho, jestli hraje francouzská, nebo německá písnička - ale hudba dokáže velmi spolehlivě ovlivnit to, jak se zákazník v daném prostředí cítí.

Nejvíce z ní tak mohou profitovat právě aerolinky, hotely nebo bary, jejichž služby nejsou v úhrnu tak hmatatelné, že se zákazník spoléhá na jakoukoli indicii, podle níž by se dala kvalita služby ohodnotit. To podle analytiků trhu platí především o mladých zákaznících, kteří dnes od konzumu očekávají zážitek a předpokládají, že vše okolo značky nebo produktu budu do sebe zapadat, vytvářet balíček nebo vyprávět nějaký smysluplný příběh. A ten může doplnit i dobře vybraný song.