Koordinátor intimity: Jak HBO natáčí sexuální scény v éře #MeToo

Herečka Emily Meade se loni na jaře chystala na natáčení velmi nekomfortní scény. Měla za úkol předvést felaci před celým filmovým štábem, který připravuje seriál televize HBO The Deuce. Špína Manhattanu, a moc nadšená z toho nebyla. Penis v záběru nebyl skutečný – ale stejně jí to bylo nepříjemné, protože žádnou podobnou scénu ještě nenatáčela. Meade, která v seriálu hraje pornohvězdu Lori, přemýšlela, jak se to podepíše na její image. „A co když to někdy v budoucnu uvidí moje děti?“ uvažovala. Její obavy jsou oprávněné – je to žena, která působí v branži, která je vysoce sexualizovaná a sexistická, k tomu hraje roli prostitutky ze sedmdesátých let.

V éře #MeToo a skandálech spojených s producentem Harvey Weinsteinem je vcelku logické, že nastal čas přemýšlet nad tím, jak zajistit zvýšenou bezpečnost na pracovišti, obzvlášť pokud má ta práce něco - byť jen okrajově a v náznacích – společného se sexem. Přestože Meade točí  sexuální scény od šestnácti, stále pro ni nejsou snadné. Tento diskomfort má ale nyní na place seriálu The Deuce za úkol zmírnit jeden konkrétní člověk – Alicia Rodis, jejíž funkce ve štábu se dá volně přeložit jako „koordinátor intimity“.

Pozoruhodný článek s titulkem How HBO Is Changing Sex Scenes Forever napsala pro časopis Rolling Stone reportérka Breena Kerr. Popisuje v něm bezprecedentní tah televize HBO, která s konzultací sexuální scén začala právě při seriálu The Deuce, zachycujícím vzestup pornoprůmyslu v Americe. V současnosti tuto službu využívá při natáčení každého svého seriálu nebo filmu.

Rodis je sama bývalou herečkou a kaskadérkou - a ještě před tím, než se stala kooriniátorkou intimních scén, podstoupila kurzy a workshopy s psychology, právníky ze světa zábavního průmyslu, sociálními pracovníky i skutečnými sexuálními pracovníky. Šlo jí o to, aby se na sexuální scény pohlíželo se stejnou vážností a péčí, jako je tomu u scén akčních nebo bojových. Funguje zároveň jako konzultantka scénáře a prostředník mezi herci, štábem a producenty. Hovoří se zúčastněnými o jejich hranicích.

„Pokud jde o intimní momenty od polibků po intenzivní sexuální scény, běžnou praxí režisérů bývalo: Pusťte se do toho a dělejte to, co je pro vás v pořádku,“ popisuje Rodis. "Ovšem pokud někomu nedáš instrukce, možnost volby nebo hlas a jen chceš, aby se herci po sobě váleli, žádáš po nich, aby dělali sexuální práci? Nebo chceš, aby pohybem vyprávěli tvůj příběh? Pokud na place není koordinátor, v tom lepším případě se ti nepodaří vyprávět příběh přesně tak, jak bys zamýšlel. V tom nejhorším případě tu máš herce, kteří byli fyzicky zneužiti.“

Úkolem Rodis je zajistit, aby měli mladí herci a herečky zastání před požadavky režisérů a producentů a nebyli v mocenské nevýhodě. Sama říká, že jde o to vytvořit maximálně bezpečné prostředí a uzavírá:. „Od  #MeToo uplynul teprve rok, Brett Kavanaugh je na Nejvyšším soudu. Donald Trump je prezident. Neříkejte, že to nepotřebujeme – neříkejte, že toho ještě není hodně, co se musí změnit.“