Technologické firmy chtějí vládnout našim městům

Na serveru Medium se Jathan Sadowski věnuje nenápadnému a často mnoha tajemstvími opředenému pronikání technologických firem z virtuálního do skutečného světa. Propojení městského prostoru s technologiemi je dnes už vcelku běžný fenomén. V Rio de Janeiru kontrolní centrum ve stylu NASA sbírá data z kamer a senzorů ve spolupráci s IBM už od roku 2010.

V Phoenixu v Arizoně rozváží odnož Googlu – Waymo - zaměstnance po městě v samořídících autech ve spolupráci s městským dopravním podnikem. Takových příkladů by se našlo bezpočet a průnik těchto firem do veřejného prostoru je mimo jiné daný tím, že mnoho městských samospráv je zadluženo - a technologické firmy zároveň vidí obrovskou příležitost v zapojení se a vlivu na to, jak cestujeme, obstaráváme si jídlo, pronajímáme si bydlení nebo hledáme práci.

Uber, Airbnb nebo WeWork - všechny byly založeny v průběhu minulé dekády po velkém finančním krachu a dnes tvoří zásadní rys velkoměst a podílí se na jejich chodu. Jejich strategií je prostřednictvím svých platforem zpeněžit sociální transakce. Uber neprovozuje taxi a stejně tak WeWork nepronajímá kanceláře. A chtějí expandovat. Uber se dnes už otevřeně nechal slyšet, že se chce rozrůstat v místech, kde je již beztak velký provoz, a zavádí aplikaci UberHop, která by měla konkurovat autobusům. Výzkumy ale ukazují, že řešení Uberu provoz ve městech nakonec nezmenšuje – ubírá na pěších přesunech, cyklodopravě i počtu cestujících v MHD, ale aut na ulicích neubývá.

Testovací metropolí je dnes Toronto, kde Sidewalk Labs firmy Alphabet integruje technologie do chodu ve čtvrti Quayside. Může tu experimentovat, zkoušet inovace jako chodníky, na nichž taje sníh, nebo podzemní roboty na odpadky, a přímo sledovat, jak na ně obyvatelé reagují. To všechno ale nese nebezpečí, které výstižně charakterizuje profesor práva Frank Pasquale: „Od pronajímání nemovitostí přes dopravu po obchod občané budou stále více pod kontrolou soukromých korporací, a ne demokratické vlády.“