Před několika měsíci tu Denní menu referovalo o investicích do globálního úložiště semen, které leží na norských Špicberkách. Schraňuje zárodky všech možných rostlin sloužících k obživě lidstva pro případ, že by je pohroma jakéhokoliv původu sprovodila z povrchu planety. Ve vědeckém časopisu Science nyní vědci vyzývají ke stavbě dalšího podobného úložiště, kde by byla bezpečně a na věky uschováno jiné bohatství: výměšky lidí žijících izolovaně a daleko od moderní civilizace.
Výkaly původních obyvatel (například) Amazonie se totiž od výměšků běžných Američanů, Norů, Čechů, Rusů či Japonců podstatně liší. Jsou bohatší na mikroorganismy a bakterie, které po tisíciletí postupně osidlovaly lidská střeva, a žily s lidmi v symbióze. Obyvatelé moderního světa, kteří jsou v neustálém kontaktu s antibiotiky, chlorovanou vodou nebo uklízecími prostředky, mají střeva “vyčištěná”.
Má to svá pro a proti. Svět s antibiotiky a savem je bezpečnější a lidé v něm méně umírají na infekce a (z dnešního pohledu) banální choroby. Vědci však postupně zjišťují, že střevní mikroflóra je důležitou součástí celkového zdraví. A čím bohatší, tím lépe. Naše poznání je v tomhle ohledu teprve na začátku, experimentuje se třeba s transplantací stolice (viz Respekt: Rozvrat v mikrobiální zoo).
Vědci proto navrhují stavbu skladiště na bezpečném místě a v relativně neutrální zemi, které by výkaly posbírané v odlehlých částech světa (a mikrobiotické poklady v nich skryté) uschovalo. Lidstvo by tak získalo více času vztah různých, často i nečekaných chorob a střevní džungle zkoumat. Střevní bohatství totiž rychle mizí, spolu s komunitami, žijícími izolovaně. Jejich přizpůsobení se modernímu světu jim přináší mnoho žádoucích výhod. Nepřizpůsobuje se však jen jejich životní styl, ale i jejich střeva.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
