Všechno, co chtěl Sobotka vědět o ministerstvech...
...ale bál se na to při své letní inspekční cestě zeptat
Premiér Sobotka je na cestě. Jak sám říká na bilanční cestě po ministerstvech - a každý den nás zásobuje skvělými zjištěními, že ministři nasadili a drží správný kurs. Škoda, že nevstupuje do ministerských budov s koaliční smlouvou v ruce. Pak by musel klást ministrům i nepříjemné otázky. Zatím bychom mohli Sobotkovu letní pouť po resortech popsat parafrází názvu slavného filmu Woodyho Allena: Všechno, co jste chtěli vědět o ministerstvech, ale báli jste se zeptat.
Tak například ministra dopravy Antonína Prachaře premiér pochválil za zákony zjednodušující povolování dopravních staveb. Současné povolovací paragrafy skutečně ministr ohlodává způsobem, který vzbuzuje otázky, zda se nedočkáme doby, kdy se budeme se státem soudit o cenu vyvlastňovaného pozemku, zatímco na zahradě už nám budou moct řádit buldozery.
V koaliční smlouvě se ale vláda zavazuje, že se změnou povolovacích pravidel „zároveň sníží korupční potenciál v této oblasti“. A co je zdrojem korupčního potenciálu? Například fakt, že o stavbě dálnic nerozhoduje ministerstvo, ale poslanci schvalováním rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Štafetu pak přebírá Ředitelství silnic a dálnic, které zavedlo praxi, kdy stavbu projektuje, stavebně zabezpečuje a také kontroluje jediný investor.
Správná Sobotkova otázka pro Prachaře tedy zní: Proč nic neděláte pro rozbití tohoto léta opečovávaného systému, který umožňuje politické obchodování s projekty a pak jejich nekontrolované předražování?
Mládkův překotný temelínský sen
Na návštěvu k ministru průmyslu Janu Mládkovi mohl zase premiér přijít vyzbrojen energetickou pasáží koaliční smlouvy, kde vláda slibuje zásadní strategický dokument o směřování naší energetiky. V této souvislosti se ve smlouvě praví: „Pokud to bude hospodářsky výhodné, podpoříme dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.“
Vláda shledala dostavbu Temelína z hlediska hospodářské výhodnosti za riskantní a zrušila probíhající tendr. Jen tak učinila, už ministr Mládek začal mluvit o vypsání nového tendru na dostavbu Temelína. A už se nám také do fiktivní veřejné soutěže hlásí konkrétní jihokorejská firma.
A premiérovy otázky? Správně se u Mládka pídil po tom, jak daleko je se slibovanou koncepcí. Když se dozvěděl, že se na ní pracuje, měla následovat otázka, proč tedy před jejím dokončením ministr mluví o nutnosti vypsat další temelínský tendr. Co se na hospodářské výhodnosti dostavby Temelína změnilo za pár měsíců, které uplynuly od zrušení tendru? Odcházet by pak musel Sobotka s podezřením, že na ministerstvu vzniká zásadní energetická koncepce podle předem daných not určitých zájmových skupin.
Pohřbívání Rekonstrukce státu
Premiér se samozřejmě v rámci bilanční jízdy nevyhne ani ministerstvu financí, kde sídlí jeho politický konkurent Andrej Babiš. Tady by si oba mohli sednout nad stěžejní pasáží smlouvy, kde koalice vyslovuje „nesmlouvavý boj proti všem formám korupce a závažné hospodářské kriminality včetně daňových úniků“.
Zřejmě si oba pochválí Kobru, kterou na daňové podvodníky s Babišem vypustil i premiérův stranický kolega a ministr vnitra Milan Chovanec. Šéf vládního kabinetu asi nepopře pokrok v potírání hazardu. Zvlášť když do sněmovny konečně doputoval návrh zákona, který dává obcím právo povolovat i rušit na svém území videoterminály.
Pokud by ale skutečně chtěl ministerský předseda položit základní otázky ohledně boje proti korupci, pak by se nemohl vyhnout koaličním slibům podpory zákonů, nad nimiž bdí občanská iniciativa Rekonstrukce státu. A tady už by po sobě mohli Sobotka s Babišem metat nepříjemnými otázkami navzájem.
Vždyť stěžejní zákon o povinném zveřejňování smluv na internetu potápějí a ukládají k ledu rukou společnou poslanci sociální demokracie a hnutí ANO. Nejasný je také osud zákona o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na obce a firmy s majetkovou účastí státu a samospráv. Jeho projednávání v Senátu nabralo nečekaný vývoj, když hned čtyři senátoři za ČSSD podpořili v ústavně právním výboru návrh na jeho odmítnutí.
Kapitáne, kam s tou lodí?
Samozřejmě, vláda se nachází teprve v prvním roce existence. Premiér může namítnout, že na splnění zásadních závazků boje proti korupci a změny hospodářské politiky zbývá ještě spousta času. Jenže už teď je patrné, že vláda namísto systémových změn jakoby otáčela ke krotkým úpravám.
Zkušený kapitán vládní lodi by přitom měl hlídat každé podstatné vychýlení kormidla. A včas zavelet k návratu ke zvolenému kursu. K tomu se však Sobotka při svém prvním bilancování koaličních předsevzetí zjevně nechystá. Jakoby si neuvědomoval, že čím déle se pohybujeme pryč od zvolených cílů, tím těžší je návrat k nim.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].