Za Cermat vstřícnější a užitečnější, případně žádný

Na odvolání Michaely Kleňhové z ředitelského místa v Cermatu jsou zajímavé dva detaily. Zdůvodnění a datum odvolání. Ministr Gazdík uspořádal mimořádný tiskový brífink, aby oznámil, že kontrola ministerstva financí zjistila v Cermatu nehospodárnost, proto posílá svoji kontrolu a odvolává šéfku. Pro ty, kteří sledují zápolení ministerstva školství a Cermatu v posledním desetiletí, to musí přes všechna reálná pochybení působit lehce účelově. Mnohem pravděpodobnější důvod je, že z Cermatu se stala velmi sebevědomá organizace s vlastní představou, kdo má a nemá být připuštěn ke vzdělávání, jež si je vědoma, že má na každého nového ministra velmi silnou páku a neváhá ji využít.

S tím souvisí ono datum. Právě skončilo maturitní testování, testy na podzimní kolo už jsou připravené a přijímací testy začnou učitelskou a rodičovskou veřejnost zajímat až po prázdninách. Fakticky jde o jediné časové „okno“, kdy je možné změnit vedení, aniž by automatickou odpovědí bylo: „Jak myslíte, ale politické následky, když přijímačky/maturity zkrachují, ponesete vy.“ Právě zavedením přijímacích testů v roce 2017 vliv Cermatu posílil a rozprostřel se do celého školního roku, kdy na jeho dveřích visí pomyslná cedule: Vládneme a testujeme. Nerušit!

To je důvod, proč se sice po léta mluví o chybách Cermatu a nutnosti změnit vedení i zadání, ale fakticky se mnoho nezměnilo. Cermat je si svého vlivu vědom, opevnil se na pozicích a ustupuje jen pod tvrdým nátlakem. Je dobré si připomenout, že když byla v roce 2011 spuštěna nová podoba maturit včetně společné části postavené na testech, tehdejší ředitel Cermatu Pavel Zelený zcela suverénně tvrdil, že testy a jejich výsledky jsou navždy tajné a veřejnost nemá nárok zjišťovat, co a jakým způsobem bylo testováno.

Už tehdy bylo založeno na vlivnou instituci, která se s nikým nebaví. Dnes takové tvrzení působí absurdně, ale několik let trvalo, než se podařilo na Cermatu vyválčit, že testy a klíče správných řešení jsou zveřejňovány odpoledne téhož dne, co žáci testy vyplní. Podobný poziční boj se vedl a vede o anonymizovaná maturitní data, odůvodnění správných odpovědí, informace o tom, kdo vlastně je autorem testových otázek, kdo je v kontrolních komisích a podobně.

Ředitelé se měnili, po Pavlu Zeleném (odvolán ministrem Fialou v roce 2012 kvůli absurdně obtížnému testu z náročnější matematiky) nastoupil Jiří Zíka. Po jeho odvolání v roce 2018 ministrem Plagou kvůli chybám v maturitních testech přišla Michaela Kleňhová. Z těchto tří nejméně veřejně komentovala, „co všechno žáci neumí a kdo by měl být z maturitního vzdělávání vyloučen“ (což byla Zíkova oblíbená rétorická disciplína), ale v principu politika Cermatu zůstává konzistentní.

S postupujícími léty ubývalo chyb a sporných momentů v jednotlivých úlohách, výrazně se však zhoršovala schopnost Cermatu udržet srovnatelnou náročnost testů v jednotlivých letech. Jestliže se letos zdvojnásobila neúspěšnost v testu z češtiny, a naopak se zásadně zvedla úspěšnost v matematice, může to znamenat jediné. Test z matematiky byl výrazně lehčí, test z češtiny výrazně těžší. A jak se dá politicky obhájit, že stát na maturanty klade každý rok jiné nároky, když jedním z hlavních argumentů pro zavedení státních testů bylo zvýšení objektivity zkoušky?

Je příznačné, že tento – nejpodstatnější – argument se v důvodech odvolání Michaely Kleňhové neobjevil. Je totiž dobré si také připomenout, za co Cermat nemůže. Ano, testy dělá hůře či lépe, jak které, ale v každém případě plní politické zadání. Politici si přáli státní maturitu, politici rozhodli o zavedení příjímacích testů, které opravdu masivně škodí vzdělávání. Politici udržují zastaralý maturitní model při životě. Tohle na Cermat neházejme. A samo odvolání ředitelky ani zavedení nucené správy a krizového managementu nic neřeší.

Politici vytvořili zadání a prostor, v němž si mohl Cermat dělat víceméně to, co chtěl. A politici si musí ujasnit, k čemu taková instituce je, jaké pro ni mají nové zadání a zda ji opravdu potřebujeme. Další džin v lahvi, který si po odšpuntování začne dělat, co se mu zlíbí, vzdělanosti rozhodně nepomůže.

Autor je dramaturg a scenárista, spolupracovník Informačního centra o vzdělávání EDUin