Financování studia v době recese

Lidé kolem sociologa Petra Matějů již deset let upozorňují na systémový problém České republiky a tím je otázka dostupnosti vysokoškolského studia pro děti z ekonomicky slabších rodin, respektive z rodin, jejichž rodiče sami nejsou vysokoškoláci. Matějů, který je ředitelem Analyticko-koncepčního odboru oddělení na ministerstvu školství a stojí za projektem reformy terciárního školství v podobě Bílé knihy, dlouhodobě upozorňuje na to, že ČR je v čele výhodnosti získání univerzitního diplomu oproti ostatní populaci ze všech zemí OECD.

Podle výzkumu ISEA (Institut for social and economic analyses), na kterém se Matějů podílí, je individuální návratnost vysokoškolského vzdělání více než třicetiprocentní. „To je návratnost, kterou vám žádná banka nezajistí,“ tvrdí k tomu spoluautorka výzkumu a výkonná ředitelka ISEA Simona Weidnerová. V rozhovoru pro Respekt.cz však dodala, že je nutné zjistit aktuální data k tomu, kolik domácnosti za dítě na vysoké škole vydávají.

Z dostupných údajů z roku 2005 vyplývá, že průměrné vedlejší náklady (ubytování, strava, doprava) na studium na veřejné vysoké škole činí pět tisíc korun, na soukromé pak deset tisíc. Rodiče svým potomkům hradí průměrně polovinu vydaných prostředků spojených se studiem. Podle tohoto výzkumu 40 procent rodičů zvažuje, zda poslat děti studovat. Zhoršující se ekonomická situace domácností by tato čísla mohla ještě zhoršit.

Finanční pomoc studentům

Ministerstvo školství, které by mělo ve vládě příští pondělí představit konečnou verzi Bílé knihy, připravuje věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům. Podle Weidnerové by měl jít do vlády v prosinci tohoto roku. „Ani v současné době nejsou vyčerpány všechny prostředky na sociální stipendia,“ upozornila Weidnerová. Návrh počítá s tím, že by kromě sociálních stipendií, které jsou vázány na příjmy domácnosti, měli studenti možnost získávat půjčky garantované státem a základní speciální grant, který by byl určen pro všechny studenty. Pokud by studenti neplnili studijní povinnosti, změnil by se pak grant v půjčku.

Teprve po zavedení fungující systému finanční pomoci studentů by se mohlo přikročit k zavedení školného. „Nejdříve by to tak mohlo být v roce 2013,“ dodala Weidnerová.

Na systému by se mohly podílet i komerční subjekty. Zatím jedinou bankou, která představila nový produkt ke spoření na vysokoškolské studium je Poštovní spořitelna. „My to samozřejmě vítáme. Zatím to je první banka, která reaguje na potřeby studentů,“ sdělila Weidnerová. Mluvčí banky Denisa Salátková pro Respekt.cz upřesnila, že zvýhodněné spoření se poskytuje studentům pouze do 21 let, protože doba bezplatného studia je omezena do věku 26 let.

Podle ředitelky ISEA by se měl student stát samostatnou sociální jednotkou. Dosud se studující dítě započítává z hlediska sociálního systému do rodiny. Stát za něj odvádí zdravotní pojištění do 26 let. „To bychom chtěli změnit, student by peníze dostával přímo, dále daňové úlevy, které si nyní mohou započítat rodiče, by studující dostával v podobě hotových peněz,“ tvrdí Weidnerová. Celý systém by mělo zaštiťovat speciální centrum pro správu financování, které by dohlíželo na propojení správy daní a poplatků, nebo na transformace grantů v půjčky.

Studenti nemají jasno

Sami studenti nemají ale jasno v tom, jakým směrem by se mělo financování jejich studia do budoucna ubírat. Například Martin Dózsa, který zastupuje studenty Institutu ekonomických studií FSV UK ve Studentské unii Univerzity Karlovy, tvrdí, že studenti jejich institutu oficiální jednotný názor nemají. „My v E-klubu máme na zavedení školného rozdílné názory. Ani jsme to neprojednávali,“ řekl Respektu.cz Dózsa.

Jiří Boudal, který je místopředsedou Studentské unie UK, rovněž tvrdí, že unie nemá oficiální stanovisko na zavedení školného, případně na systém financování vysokoškolského studia. „Rozhodně to není naše hlavní výtka k Bílé knize. Ty formulace jsou zatím dost vágní, počkáme si, jak bude vypadat zákon,“ řekl pro Respekt.cz Boudal. Dodal, že s ministrem Ondřejem Liškou by měli jednat v průběhu března.

Podle Weidnerové se představy o školném ve společnosti postupně mění. Zatímco v roce 1998 bylo proti školnému šedesát procent populace, loni klesl tento poměr na polovinu. „Dostáváme řadu reakcí od odpůrců školného, kteří po dokončení studia začnou podporovat změnu systému,“ doplnila Weidnerová.

Pomalá legislativní reakce

A proč se změny financování studia prosazují tak pomalu? „Problém je častá změna ve funkci ministra školství. Od voleb se tu vystřídali včetně Bursíka již čtyři ministři,“ povzdechla si zástupkyně ředitele Analyticko-koncepčního odboru na ministerstvu Weidnerová.

Podle ekonoma Daniela Münicha, který se v centru pro ekonomická studia CERGE-EI zaměřuje na ekonomii vzdělávání, ekonomická krize přichází tak rychle, že vláda může v oblasti vzdělávání na její dopady reagovat pouze minimálně. „Reakce vlády, zvláště ty legislativní, jsou nesmírně pomalé,“ odtušil pro Respekt.cz Münich. Vláda by mohla podle něj alespoň uvolnit kritéria pro získávání sociálních stipendií.

Obecně podle něj lze říci, že středoškoláci začnou odkládat nástup do zaměstnání (méně pracovních míst a nižší platy) a budou se ve větší míře hlásit na vysoké školy. Jelikož však státní školy mají omezený počet míst, mohly by z případné ekonomické krize profitovat soukromé školy. „Ale tam se mohou hlásit samozřejmě jen ti, kteří na studium budou mít peníze.“ Dostupnost vysokoškolského vzdělání pro ekonomicky slabší rodiny se tak může dále snížit.