Rok hledání. Čas pro českého Haidera?

Po politicky horkém podzimu bude čekat českou politickou scénu stejně tak teplotně nadprůměrný celý rok. Kromě pokračujících vnitřních turbulencí ve vládních stranách to bude vřít i ve všech ostatních stranách, včetně těch nově vznikajících. Navíc ekonomické zpomalení a vyšší nezaměstnanost mohou být dalším faktorem, který současné rozložení sil může dále proměnit. Jakým způsobem se mohou měnit preference českého voličstva?

Opozice bude mít rozhodně usnadněnou pozici. Již z průzkumů konce roku 2008 vyplývá, že by ČSSD s KSČM pohodlně ovládla sněmovnu. Tento rok čekají zemi volby do Evropského parlamentu v polovině roku, případně i předčasné parlamentní volby, kterými sociální demokraté vládě logicky vyhrožují, při pomyšlení na zisk hodně přes 40 procent hlasů.

„Jakmile začne růst nezaměstnanost, začínají se množit vždy hlasy proti vládě, ať už je v ní kdokoliv,“ řekl pro Respekt.cz k chování voličů během zhoršující se ekonomické situace politolog CVVM Daniel Kunštát. Podle něj již nyní jsou preference pro ODS, KDU-ČSL a SZ na tak nízké úrovni, že jen obtížně mohou být na úrovni ještě nižší, bez ohledu na průběh ekonomické situace v tomto roce.

(Ne)Akceschopný Topolánek

Politolog Jan Kubáček se nicméně domnívá, že by premiér a šéf ODS Mirek Topolánek mohl na ekonomické recesi a českém předsednictví Unii vydělat, musí však být iniciativní a působit na voliče akceschopným dojmem.

„Pokud bude vystupovat jako dynamický šéf firmy, mohly by preference ODS narůst. Musí však přijímat rychlá a srozumitelná rozhodnutí,“ zamyslel se v rozhovoru pro Respekt.cz Kubáček nad šancemi premiéra a jeho strany. Dosud však vláda celý podzim přešlapovala na místě, Topolánkovi se zatím nepodařilo nikoho získat pro funkci vicepremiéra pro ekonomiku a o jeho akceschopnosti vypovídá i to, že déle než měsíc slibuje změny ve vládě, ke kterým stále nepřistoupil, i když prostřednictvím jeho kabinetu ČR již několik dnů předsedá Unii. Pokud se tedy vystupování Topolánka výrazně nepromění, opozice může pouze získat, potvrdil Kubáček.

Zelení před eutanázií, lidovci krůček od klinické smrti

Oba oslovení politologové potvrdili, že by si největší starosti o svou budoucnost měly dělat menší koaliční strany. Nejvíce pak Strana zelených. Jejich preference se sice pohybují nad pětiprocentní hranicí, voliče však dosavadním vystupováním na politické scéně zelení zklamali, jejich rozdělení na křídlo podporující předsedu Martina Bursíka a ty ostatní od zářijového sjezdu přetrvává.

Navíc lidé, kteří zelené v roce 2006 do sněmovny dotlačili, nyní mají pramálo důvodů tento krok opakovat. „K budoucnosti zelených jsem velmi skeptický, i kdyby se konsolidovali,“ předpovídá chmurnou budoucnost nejmladší a zároveň nejmenší parlamentní straně Kunštát. Podle něj partaj prochází podobným vývojem, jako svého času ODA nebo US. Cimrmanovskou terminologií řečeno, fázi očekávání začíná střídat fáze zklamání. I Kubáček míní, že zelení budou mít velký problém se znovu do sněmovny dostat. „Jejich voliči najdou místo pod střechou velkých stran. Vidíme to na ekologické agendě, kterou má ČSSD a nyní ji přijímá i ODS,“ upozornil Kunštát.

Podobný problém má však i KDU-ČSL. Její elektorát stárne a mladí voliči nemají důvod proč právě křesťanské demokraty volit. „Strana se nedokáže programově emancipovat napravo od ČSSD a současně nalevo od ODS,“ tvrdí analytik CVVM. Podle Kubáčka navíc obě menší strany začnou v průběhu roku více pošilhávat po spolupráci s ČSSD, pokud se ODS nepodaří během prvního půl roku převzít iniciativu a uspět ve volbách do EP.

Komunisté na rozcestí

Pro třetí nejsilnější stranu bude devítkový rok rovněž důležitý pro její další směřování. Kromě případného posouzení jejich ústavnosti Nejvyšším správním soudem, bude daleko důležitější jejich angažmá v některých krajských vládách. Strana pro mnoho voličů ztratí pel protestní strany, která se nepodílí na exekutivě. „KSČM bude muset promýšlet svou další strategii,“ zdůraznil Kubáček. Pokud zůstane ve stínu ČSSD, pro mnoho voličů již nebude rozdíl právě mezí ní a Paroubkovými socialisty. „Od Paroubka to je chytrý tah, integrovat KSČM do vládnutí s ČSSD. Jsem přesvědčen, že tím budou komunisté dlouhodobě oslabeni,“ dodal Kunštát s tím, že by české komunisty mohl potkat osud francouzských, kteří po vládní zkušenosti v současné době živoří na úrovni jednoho procenta.

Český Haider

Na pravici tak vzniká prostor pro české pravicové populisty. „Na rozdíl od Západu nám chybí populistická pravice,“ všiml si Kunštát. Její potenciální voliči se mohou etablovat z nespokojenců se současnou ODS, dále z příznivců nacionalistických stran, kteří se v době ekonomických potíží aktivizují. „Je tu prostor pro někoho, který bude typově podobný Vladimíru Železnému, uhlazený demagog,“ domnívá se Kunštát s tím, že by taková strana mohla získávat radikální voliče nejen zprava ale i zleva. „Obecně na krizi vydělávají krajnější strany než ty středové.“ I Kubáček se domnívá, že by populistická strana, nabízející laciná řešení, mohla v Česku uspět. „Když se bude ekonomická krize prohlubovat, mohla by podobná protestní strana vzniknout,“ souhlasí Kubáček.