Topolánek: Bude to horší, než všichni odhadovali

Česká ekonomika je jednou z nejvíce otevřených na světě. Export se na hrubém domácím produktu země podílí více než ze dvou třetin. S jistým zjednodušením se tak dá říci, že jak se budou mít exportéři, budou se mít i ostatní Češi. Dopady současného propadu poptávky na průmysl, který je výrazně proexportně orientován, tak mohou napovědět, jakým směrem se v nejbližším období bude ubírat česká ekonomika.

Nevíme o kolik

Úterní konference o exportní politice, která se konala v Senátu, tak nedává moc optimistických signálů k nejbližší budoucnosti. Sám premiér Mirek Topolánek to v úvodu konference připustil. „Že zpomalí export je evidentní, že nevíme o kolik, je jasné. Bude to horší, než všichni odhadovali,“ reagoval tak na snížení odhadu růstu HDP pro Česko na 1,7 procenta od Evropské komise.

Exportéři si nejvíce stěžovali na stále se oddalující termín zavedení eura, na nedostupnost úvěrů od bank, na odtrženost politiků a ekonomických expertů od reálného života. To však zaznělo až v následné diskusi po příspěvcích pozvaných hostů, včetně premiéra, který plénum již dávno opustil kvůli nabitému pracovnímu programu.

Budeme pokračovat v reformách

Topolánek nicméně představil proexportní politiku vlády, respektive protikrizovou politiku vlády. Především zdůraznil, že vláda bude pokračovat v reformách, které „jsme v roce 2006 začali“. Mělo by se pokračovat v budování „business-friendly“ prostředí, snižování nákladů na pracovní sílu, mobilitě pracovní síly.

Připustil, že vláda bude více komunikovat s nově jmenovanou ekonomickou radou (NERV), ale i tripartitou, tedy zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců, aby kabinet byl schopen zatím nespecifikované nástroje prosadit. Topolánek nakonec nabídl i větší spolupráci opozici. „Krizi jsme si nevymysleli my, ani jsme ji nezapříčinili. Nyní ji musíme řešit společně,“ zdůraznil předseda vlády v Senátu.

Z konkrétních opatření na podporu exportu hovořil o větší propagaci firem prostřednictvím ekonomické diplomacie přes ministerstvo zahraničí, ale i CzechTrade a CzechInvest. Sloučení obou agentur zatím není podle premiéra mezi současnými prioritami. Dále stát hodlá posílit základní kapitál v České exportní bance (ČEB) a zvýšit kapitál v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která zajišťuje pojištění vývozu. „Navýšení kapitálu ČEB o jednu miliardu korun by mělo zajistit úvěry za 20 až 25 miliard korun,“ řekl Topolánek.

Podle Jaromíra Drábka, který je v současnosti předsedou Mezinárodní obchodní komory v ČR, bude velmi záležet na tom, jak rychle se tato opatření podaří prosadit v praxi. Michal Mika z Asociace exportérů pak na Topolánkovy sliby reagoval tím, že mnoho jejich členů se vládních opatření již nedožije.

Topolánek na závěr své prezentace zdůraznil, že všechna opatření, která plánuje vláda, nejsou netržními instrumenty. Nepřímo tak naznačil, že ani pod vlivem špatných zpráv přicházejících (nejen) od exportérů, se kabinet nevydá cestou masivních zásahů do ekonomiky, jak to například dělají vlády v USA, ve Velké Británii nebo Francii. Francouzský premiér François Fillon již slíbil pomoc automobilovému průmyslu ve výši šesti miliard euro (166 miliard korun), v ČR se zatím hovoří o zrušení DPH pro všechna auta pro podnikatele od dubna. Od vlády dosud výslovně nezaznělo nic o větší podpoře výstavby infrastruktury nebo podpoře nových technologií a alternativních zdrojů.

O zvýšení poptávky po službách a výrobcích a urychlení investic do infrastruktury naopak hovořil předseda Mezinárodní komory v ČR Drábek. Připomenul, že projekty na výstavbu infrastruktury jsou často připraveny a v důsledku škrtů v rozpočtu na tento rok nebudou realizovány.

Euro není jisté

Šéf ODS slíbil, že k 1. 11. 2009 vláda vyhlásí termín přijetí eura. Podle něj v této době bude jasné, jak se masivní finanční pomoc vlád v eurozóně projeví na Paktu stability a růstu. Podle tohoto scénáře by mohla ČR přijmout euro v roce 2013. „Vláda však může konstatovat, že od přijetí eura odkročíme. Přijetí eura není samospasitelné,“ okamžitě dodal Topolánek. Nevyslyšel tak stesky exportérů, podle kterých termín přijetí eura měl být stanoven již dávno, ne-li přijmout euro společně se Slovenskem.

Rovněž Vladimír Tomšík z ČNB varoval před přijetím eura v nevhodnou dobu. „Naším cílem není samotné zavedení eura, ale maximalizace výhod při jeho zavedení,“ zdůraznil Tomšík. Připomenul, že termín zavedení eura byl již stanoven na rok 2009 až 2010 a stejně to „ničemu nepomohlo“. Odmítl tak představu, že by zavedení eura mělo být nějakým dostihovým závodem. „Cílem je doběhnout do cíle a poté pokračovat v dobré kondici.“

Mnozí exportéři se zavedení eura nedožijí

Mika tvrdí, že mnoho exportně zaměřených firem je před bankrotem právě kvůli silné koruně v polovině minulého roku. „Žádný podnikatel neudělá kalkulaci, když se kurz měny během tří let změní o čtyřicet procent.“ Navíc podle něj firmy mají zafixovaný kurz eura pro splácení bankám na několik let dopředu. Takže současné posílení kurzu na 27 korun dále poškozuje firmy, které si kurz zafixovaly například na dvacet pět korun. "To už není podnikání, ale gamlerství," dodal k tomu Ladislav Kašpar, prezident Asociace českých a slovenských výrobců žáromateriálů.

To potvrdil i Pavel Juříček, viceprezident Sdružení automobilového průmyslu, jenž v roce 2006 získal ocenění Podnikatel roku se svou firmou Brano Group, která vyrábí autokomponenty. „Obtížně se mi poslouchá, co jsem tu celou dobu slyšel,“ nešetřil kritikou především na politiky, bez ohledu na to, z jaké strany jsou. Pokud se navíc prosadí záměr na zrušení jízd kamionů o víkendech, firma přijde o zakázky automobilek v Německu a Španělsku (Honda, BMW, Seat). „Naše výrobky musí mít na pondělní ranní směnu,“ dodal Juříček.

Zástupci sklářského a keramického průmyslu kromě absence eura kritizovali i neochotu komerčních bank půjčovat firmám. „Potřebujeme, aby banky firmy, které se dostanou do problémů, nedorážely, ale pomohly jim překlenout obtížné období, které jistě odezní,“ vyzval Kašpar. Podobně to vidí Jaroslav Klofec, předseda představitelstva Svazu výrobců bižuterie a personální ředitel Jablonexu. „Banky tu již nechtějí mít průmysl?“ ptal se řečnicky. Firmy podle nich nepořebují ani tak pomoc od státu, ale prostředí, které bude fungovat. Neochotu úvěrovat podniky dotčené klesající poptávkou kritizoval i stínový ministr průmyslu ČSSD Milan Urban. "Chování českých bank je pro mne nepochopitelné," řekl s tím, že je třeba si připustit hloubku nastupující krize.