ÚOHS: Prudké zdražení benzínu a nafty má objektivní příčinu

Od 18. září loňského roku až do minulého úterka (s výjimkou dvou dnů) pohonné hmoty zlevňovaly nebo maximálně stagnovaly. Za naftu i benzín platili motoristé podle údajů společnosti CCS v půli ledna o devět korun méně než před necelými čtyřmi měsíci. Benzín se tak prodával v průměru za cenu těsně nad 22 korunami, nafta za necelých 24 korun. „Ceny benzínu a nafty jsou závislé na největší evropské energetické burze v Rotterdamu,“ vysvětlil Respektu.cz prudkou změnu trendu analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.

Ceny na rotterdamské burze s mírným zpožděním kopírují vývoj na trhu s ropou. To je také důvod současného zdražení. Na přelomu roku cena ropy vyskočila z přibližně 35 dolarů za barel o více než třetinu. Na českých čerpacích stanicích tak benzín spolu s naftou zdražily jen za tři dny v průměru o 1,30 koruny. „Benzínky čekají na dlouhodobější trend, chtějí se vyhnout tomu, aby jeden den prudce zdražily, a pak zase zlevnily,“ tvrdí Čermák. V příštích dnech se tak dá očekávat vyčkávání pumpařů a spíše stagnace cen. Ropa totiž po prudkém výkyvu z počátku roku zamířila zpět směrem dolů k 40 dolarům. (Aktuální vývoj průměrných cen pohonných hmot v ČR můžete sledovat ZDE )

V hledáčku ÚOHS

Změna trendu směrem vzhůru vždy vyvolává obavy, zda toho pumpaři nevyužijí k nadměrnému zvýšení svých marží. Deník Mladá fronta DNES tak upozornil na některé případy, kdy čerpací stanice zdražily minulý týden pohonné hmoty až o dvě koruny během jediného dne. List také upozornil na to, že se tím začal zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

„Dotázali jsme se na základě údajů v novinách jednotlivých distributorů, proč takto zdražovali. Dospěli jsme ale k závěru, že zvýšení cen benzínu a nafty mělo objektivní příčinu v podobě zdražení vstupů,“ prozradil Respektu.cz aktuální stav šetření předseda ÚOHS Martin Pecina, podle kterého obecně v takových záležitostech úřad spolupracuje se zahraničím. „Máme úzkou spolupráci se slovenským a německým úřadem. Rakouský je ale malý a Polsko s námi moc nekomunikuje.“

S rozhodnutím ÚOHS souhlasí také analytik Čermák, podle kterého bylo zdražení benzínu a nafty logickým krokem. „Spotřebitelé jsou na zdražování benzínu více citliví, a na to reaguje i antimonopolní úřad. Konkurence je ale u nás dostatečně vysoká, vyšší než například na Slovensku.“ Pumpaři si pohonné hmoty nakupují většinou na týden dopředu. Cenu jim pak rafinérie stanovují zpravidla jako týdenní průměr z cen na burze.

Vlastní rafinérie

V Česku vyrábí benzín a naftu rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Z hlediska konkurence by tak teoreticky hrozilo zneužití spíše od nich než od samotných pumpařů. „Zneužití dominantního postavení nás v té souvislosti nenapadlo, protože naše dvě rafinérie jsou spoluvlastněny samotnými distributory. Zakázanou dohodu zase nemají uzavřít s kým,“ vysvětluje Pecina. Pokud by rafinérie nadměrně zvyšovaly ceny, byl by to podle Peciny cenový delikt podle zákona o cenách a to má v kompetenci ministerstvo financí.

Vedle samotné ceny suroviny a daní ovlivňují konečnou cenu také další faktory. „Jeden z hlavních faktorů je samozřejmě nabídka konkurence. Závisí to ale také na vývoji prodejů. Například přes svátky byly prodeje nízké,“ prozradila Respektu.cz tisková mluvčí společnosti Benzina Blanka Růžičková. Do prodejů se už podle Růžičkové promítá také oslabující poptávka, a meziročně dochází k mírnému propadu celého trhu.

„Důležitá je také situace v regionu a dopravní náklady,“ upozornil Respekt.cz na další faktory tiskový mluvčí sítě čerpacích stanic Shell Petr Šindler. Růžičková i Šindler ale vylučují, že by firmy měly nějaké výrazné výhody z vlastnictví rafinérií oproti pumpařům, které v nich majetkové podíly nemají. „Žádné extra výhody z toho nemáme, pouze můžeme lépe kontrolovat přepravu pohonných hmot,“ tvrdí Šindler.

Obchody v dolarech

Do konečných cen pro motoristy promlouvá i vývoj kurzu české koruny. Benzín a nafta se totiž na rotterdamské burze obchodují z tradičních důvodů stejně jako ropa v amerických dolarech. Prudké oslabení dolaru v polovině loňského roku ale tyto tradice trochu nabouralo. „Například Irán v té době začal prodávat Japonsku a Evropě ropu v japonských jenech respektive v eurech,“ tvrdí analytik Čermák.

Pokud by se vydal dolar na sestupnou dráhu znovu, mohlo by dojít ke změně měny také na burzách. „Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Další zhoršování zadlužení Spojených států se může projevit v oslabení dolaru a dokonce ve snížení ratingu USA. Pak bude téma obchodování v dolarech opět na stole,“ doplnil Čermák.