Gaza: „Vedlejší ztráty“

Izraelský vpád do Gazy je znamením, že dějinám neunikneme ani v tomto roce. K dnešku počítáme skoro sedm set mrtvých, z toho třetinu nevinných, mnoho žen a dětí. K tomu tři tisíce zraněných. Prakticky všechny oběti jsou Palestinci. V terminologii se tomu ošklivě říká „vedlejší ztráty“; myšleno, hlavní ztráty jsou ty, které armáda úmyslně způsobí nepříteli a přitom neúmyslně zabije nevinné, neboť i chytré bomby nemají dost vysoké IQ, přesná munice neumí pracovat s přesností hodinářů v údolí švýcarských Alp a do zaměřovacích plánů se vloudí chyba.

„Vedlejší ztráty“, stejně jako „etnické čistky“ (vyhánění a zabíjení skupin obyvatelstva) prozrazují naši obecnou nechuť dívat se pravdě do očí kombinovanou s předstíranou odborností. Jenže v otázce mravních dilemat je přítěží jak zbabělost, tak neschopnost mluvit srozumitelně a přímo. Takový slovník maskuje skutečnost a je proto nemorální, protože se jím snažíme vyvléct z nesnadných dilemat válečného konfliktu, z opravdového převzetí odpovědnosti za to, co děláme.

Mrtvé palestinské děti nejsou arabskou propagandou, jsou mrazivou statistikou potvrzenou OSN a nezávislými humanitárními organizacemi. Ani Izrael je nezpochybňuje, i když jedním dechem namítá, že Hamas se schovává mezi civilisty, aby prostřednictvím mezinárodních médií propagandisticky vyhrál. To je pravda. Hamas, Hizballáh, Islámský džihád a jiné teroristické skupiny takto postupovaly vždy. Není pravda, že teroristům na civilních obětech nezáleží, naopak, záleží jim na nich jejich zvráceným způsobem. Nevinné oběti ze strany nepřítele zastrašují (nepřítele) a povzbuzují (souvěrce). Nevinné palestinské oběti zabité Izraelem jsou pro Hamas zbraní v jejich mediální válce.

Co je na tom nového? Nic. Toto všechno izraelská vláda věděla předem. Věděla také, že když její armáda zaútočí na Gazu, kde hustota v mizérii žijícího obyvatelstva je šest lidí na metr, bude počet nevinně zabitých a zmrzačených vysoký. Byl by vysoký, i kdyby se Hamas neschovával s raketami za školy a zdravotní střediska. Z těchto důvodů je odpovědnost za nevinně zabité jen a jen na izraelské straně. V tomto konfliktu je to ona, kdo reprezentuje demokratický svět, v němž každý život má neopakovatelnou hodnotu. Zatímco od fanatiků z Hamasu nemůžeme čekat nic lepšího, musíme vládu v Jeruzalémě volat k odpovědnosti za nevinné oběti v Gaze.

Vláda tvrdí, že se snaží udržet počet nevinných obětí co nejmenší. Pokud je to pravda, zoufale, bolestně se jí to nedaří. Izraelci říkají, jako ostatně pokaždé během takových operací, že se jejich vojáci vystavují ohrožení, jen aby neublížili civilistům. I kdyby to byla pravda (a uším Globálního bazaru to spíš zní jako propaganda), je takové tvrzení morálně irelevantní, neboť to je povinnost každé demokratické armády, nikoliv její ctnost. Izrael tím kontruje propagandě ze strany Palestinců, kteří tvrdí, že izraelská armáda cíleně zabíjí civilisty.

Izrael má právo bránit se raketám ze strany teroristů. Proto chová Globální bazar málo sympatií k protiizraelským demonstrantům, kteří teď pochodují ulicemi západních a arabských měst. Kde byli, když Hamas (a Hizballáh) ostřeloval izraelské vesnice? Co dosud udělal Nicolas Sakozy, a co Evropská unie pro to, aby ochránili Izrael před raketami teroristů? Otázkou není právo na obranu, otázkou je, jak se bránit.

Izrael se netají tím, co v Gaze dělá: Chce Hamasu uštědřit tak silný úder, způsobit Gaze tak nesnesitelnou bolest, že si Hamas (případně i Hizballáh na severu za libanonskou hranicí) už netroufne ostřelovat izraelská města. Je nyní těžké odhadovat, jestli se tato kalkulace povede. Globálnímu bazaru se ovšem vkrádá nepříjemná myšlenka, že invaze do Gazy bude naopak kontraproduktivní. Hamas může být na čas oslaben vojensky a možná i vyhnán z Gazy, podobně jako před čtvrt stoletím byla z Libanonu vyhnána Arafatova Organizace pro osvobození Palestiny. Avšak nenávist vůči Izraeli mezi Palestinci docela jistě vzroste a to jsou vody, ve kterých se teroristům nejlépe plave, rybaří i naviguje. Pokud tedy budeme parafrázovat klasika, řekněme, že útok na Gazu, ač ne zločin, může se ukázat jako něco horšího: chyba. V takovém případě bude největší „vedlejší ztrátou“ celé operace její strategický záměr.

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT.