Geert Wilders, neohrožený bojovník proti fašismu

Blonďatý „Mozart“, nizozemský poslanec Geert Wilders, přilétl na londýnské letiště Heathrow, ale musel se zase otočit a vrátit do Haagu. Na příkaz britské ministryně vnitra ho úřady nepustily do Británie, a to přesto, že plánoval navštívit Sněmovnu lordů. Není úplně běžné, že stát EU, udělá poslanci jiné spřátelené země, státu EU, něco takového. Neklame-li Globální bazar paměť, může to být poprvé.

Populista Wilders se teď bude stavět, jak to ostatně dělá mnoho let, do pozice bojovníka za svobodu. Rozruch vzbudil před měsíci jako autor krátkého filmu Fitna, v němž za doprovodu Griegovy a Čajkovského hudby ilustruje obzvlášť divoké, k násilí proti nevěřícím vyzývající súry z Koránu obzvláště divokými záběry islamistického teroru. Najdeme zde útoky z 11. září 2001, atentáty v Madridu a Londýně, vraždu filmaře Thea van Gogha (zabitého fanatikem za film o Islámu a ženách s názvem Submission), násilí na ženách, homosexuálech a nevěřících spáchané radikálními islamisty.

V citlivém shluku otázek a pomlk obklopujících téma islámské imigrace v Evropě a její nesnadné kulturní přizpůsobivosti západnímu světu se Wilders - zjevně záměrně - pohybuje jako slon v porcelánu. Korán nazývá fašistickou knihou, obdobou Hitlerova Mein Kampfu. Islám – nikoliv radikální islamismus, ale Islám, tečka - je pro něj barbarskou ideologií, která by se v Evropě měla zakázat a měla by být „poražena“ stejně, jako byl poražen nacismus a komunismus. Hraje na nativistické pudy („naše západní kultura se přílivem muslimů změní a zanikne…“) a cituje některé méně povedené myšlenky velikánů, jako třeba strach Winstona Churchilla z „musulmanů“ ohrožujících západní hodnoty.

Populisté v evropských politikách byli, jsou a budou. Lidé varující před cizími vlivy, před jejich nečistotou, lidé slepí k jednoduchému faktu, že bez „cizích“ vlivů by evropská civilizace nebyla evropskou civilizací, vždy najdou uši ochotné poslouchat. Strach, nenávist, xenofobie a nízká sebedůvěra mohou dnes v časech hospodářských potíží nalákat mnohé k postojům, které nadělají víc škody než užitku. Wilders a další budou katalyzátory takových postojů.

Wilders má pravdu v jednom: V evropské politice je hodně zbabělců a byrokratů schovávajících se za autocenzuru politické korektnosti. Jenže pokud si má Globální bazar právě v této věci vybrat mezi frázemi politické korektnosti a Wildersovou nehoráznou demagogií, volba je snadná.

Jestliže britská ministryně vnitra nemá v rukách konkrétní informace o nebezpečí, která Wildersovi v Británii hrozila, nebo o nebezpečí propuknutí násilí v souvislosti s jeho návštěvou, měla ho do Londýna raději pustit. Už teď jí a britské vládě musí být jasné, že Wilders jejího kroku využije k dalšímu marketingu pro své názory.

Autor přednáší na New York University v Praze, je členem představenstva Respekt Publishing a pracuje ve společnosti BAT.