V mele kolem Bidena jde už jen o to, kdo uhne dřív

Po nedávné prezidentské debatě se hodně lidí ptá, proč Demokratická strana nepřinutí prezidenta Joea Bidena, aby odstoupil. Důvod je ten, že ho přinutit nemůže.

Politické strany jsou v Americe jen prázdné schránky, kterými podle své vůle rejdí autonomní politici i zákulisní operativci. Ti demokraté, kteří dali více či méně najevo, že chtějí Bidenův konec – a mezi něž už se počítá Chuck Schumer, Nancy Pelosi a Hakeem Jeffries –, nemají žádnou formální možnost ho vyloučit. Mohou vyvíjet zákulisní tlak, veřejně ho zesměšňovat (což dělají) a hrozit mu, že svou kampaň povede sám a bez peněz.

Ale jsou to jen výhrůžky. A váhu mají pouze tehdy, když jim Biden bude věřit – že si strana bude stát za svým, i když se budou volby blížit a hrozba druhého Trumpova prezidentství poroste.

Byly doby, kdy americkým volbám nevládly primárky. O tom, kdo za stranu vyrazí do voleb, tehdy rozhodovali delegáti na sněmu a spousta z nich měla přímou politickou zkušenost. Starostové, senátoři nebo guvernéři. Věděli, jaké to je, ucházet se ve volbách o funkci. Jaké to je, hledat a najít většinovou podporu. A jaké to je, pak skutečně vládnout. Dnes rozhoduje malá skupina voličů v primárkách. Často jsou to ideologicky ostře vyhranění lidé a ideová pravověrnost je pro ně důležitější než reálné šance na volební výhru.