Jak se střelec na Fica dostal ke krajně pravicovým brancům

Jaké byly motivy střelby Juraje Cintuly, kterého policie zadržela bezprostředně po jeho středečním útoku na premiéra Roberta Fica, je stále nejasné. Jeho žena ani blízcí o tom nemluví, na sociálních sítích se sice objevilo video, kde podezřelý dává svůj čin do souvislosti s nesouhlasem s politikou vlády, okolnosti jeho pořízení ani autenticitu však momentálně nelze ověřit.

V minulosti se Cintula, jak již upozornil maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, profiloval jako podporovatel organizace Slovenští branci, polovojenské skupiny působící v zemi od roku 2012. „Branci“, do maskáčových uniforem a bílých košil s kravatou oblečení mladší muži, spolupracovali se slovenskou pobočkou známého ruského motorkářského gangu Noční vlci, což je de facto polovojenská organizace navázaná na ruské bezpečnostní složky.                       

Slovenské brance založil a pak po celou dobu jejich existence vedl student archeologie Peter Švrček, kterého Respekt před šesti lety ve své reportáži ze Slovenska zachytil před budovu ruského velvyslanectví v Bratislavě při projevu na motorkářské manifestaci proti „liberálním západním štváčům“.

„Budeme pokračovat a budeme cvičit občany Slovenské republiky, jak se bránit, jak bránit svoje domovy, svoje rodiny a vlast,“ říkal zde Švrček. Na otázku reportérů Respektu, proti čemu chce Slovensko bránit, odpověděl: „Proti čemukoli a komukoli, co by ohrožovalo zemi a civilní obyvatelstvo. Co to může být, to dopředu nevím, ale budeme připraveni.“

Činnost Slovenských branců několik let mapoval český dokumentarista Jan Gebert, který o nich natočil dokumentární film s názvem Až přijde válka (v koprodukci společnosti PINK a HBO Europe). Jeho hlavní postavou je právě Peter Švrček, vycházející hvězda proruské propagandy a nacionalismu, který dříve prošel výcvikem v Rusku u jednotek Specnaz. Jsou to bojovníci ruské armády a ozbrojených a bezpečnostních sil. Často jsou nasazováni na speciální vojenské operace. 

Následně založil Slovenské brance. Film zachycuje momenty, kdy se mu podařilo s jeho organizací dostat na přednášky do několika škol, kde členové přednášeli o branných a vojenských dovednostech. V době největšího rozmachu měli Slovenští branci 150 členů, s malou pobočkou v každém z osmi slovenských krajů. V lednu 2016 Gebert natočil, jak na jejich akci v Trnavě, kde do svých řad přijímali nové členy, vystupuje pozdější střelec na premiéra Fica Juraj Cintula.

V odvysílaném dokumentu se jeho záběry nakonec neobjevily, protože je vytlačil z režisérova pohledu zajímavější materiál. Cintula na Geberta tehdy působil jako jakýsi nedůležitý podivín s motýlkem. Na vyřazených záběrech, s nimiž se měl možnost nyní Respekt seznámit, Cintula recituje před nastoupenými branci báseň a promlouvá k nim.

„Slovenští branci, dovolte, abych se na vás obrátil slovy prešovského polyhistora Jána Bajra, která znějí takto: věřit, vnímat, rozumět a konat. Mnoho lidí ve společnosti vnímá, ale nevím, jestli rozumí. Vnímají život přes plný talíř, přes konzum,“ říká za potlesku posluchačů. Další část jeho vystoupení není zachycena. 

Cintula se později během dne s branci prošel Trnavou k památníku Slovenského národního povstání. Na svůj Facebook k události napsal, že ho na skupině zaujala „schopnost konat bez příkazu státu, což je v pasivní společnosti, jako je ta naše, přímo nepochopitelné“.

„A nezištná zanícenost – oni si sami za vlastní peníze shánějí výzbroj a výstroj. Oni si sami, v čase svého volna, osvojují taktiku a strategii. Proč to dělají? Do Evropy, které jsme trvalou součástí, přicházejí statisíce migrantů. Slovenští branci se nepřipravují na boj, ale na obranu. Jejich prvořadou úlohou je ochrana obyvatel, krajiny, tradice, kultury – jsou to vlastenci. Já těm mladým chlapcům a děvčatům věřím a vyjadřuji jim veřejnou podporu,“ přidal na svůj status ještě Cintula a podepsal se jako básník, spisovatel a publicista.                                                                               

Režisér Gebert říká, že na Cintulu později při natáčení dokumentu už nikde nenarazil, ale pamatuje si, že všichni, kteří se kolem branců pohybovali, byli v té době „absolutní putinovci“. To dnes už tak úplně neplatí: Slovenští branci byli rozpuštěni před dvěma lety a podle Petera Švrčka právě proto, že po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2022 nechtěla skupina být dál vnímaná jako „ruská pátá kolona“. Jeden z jejich členů přitom předtím bojoval na východě Ukrajiny na straně ruských separatistů.

Švrček, který dnes pracuje na stavbě, Respektu řekl, že se s Cintulou viděl celkem dvakrát. „Poslal mi e-mail, že je básník a spisovatel, že se mu líbí naše činnost a že by na nějaké naší akci rád přednesl báseň,“ sděluje Švrček. S mužem se jednou sešel na kávě a následně ho pozval na setkání v Trnavě. Odtamtud Švrček pochází, branci se tam pravidelně scházeli.

„O čem jsme se ten den spolu bavili, si už nevzpomínám. Nebyl naším členem, pak už jsme se neviděli,“ dodává Švrček. „S jeho činem absolutně nesouhlasím. Dívám se na něj tak, že to je obrovská tragédie pro Slovensko, pro naši demokracii, nechápu, jak se mohla stát.“