Jak zastavit spirálu násilí

„Problém vlivu mafií na stát vyřešíme jen tak, že Slovensko vytvoříme nově, protože Slovensko bylo od začátku založeno jako zločinecká organizace. Já to vím,“ konstatoval před čtrnácti měsíci v debatě ve slovenské Dunajské Stredě někdejší policejní prezident, legenda tamního boje proti korupci a organizovanému zločinu a nyní poslanec hnutí Progresivní Slovensko Jaroslav Spišiak. Odpovídal na otázku, co s mafiemi, které podle tazatele mají stále velký vliv na současnou slovenskou politiku. Spišiak později – po výhradách, že by měl složit poslanecký mandát, pokud si myslí, že je představitelem zločineckého státu – svůj výrok zmírnil: „Je zapotřebí změnit legislativu tak, aby dala větší nezávislost institucím a stát by tak mohl řešit efektivněji násilí a nenávist, které provázejí Slovensko od chvíle jeho vzniku,“ řekl.

Ve slovech Jaroslava Spišiaka je možné vnímat širší podhoubí, které přivedlo zemi až k současnému šoku z atentátnické střelby na premiéra. „Atentát nemusí být přímým důsledkem těch třiceti let, kdy instituce, které měly bránit spravedlnost, často spíše podporovaly zájmy politiků, kteří byli u moci. Nevíme, co vedlo střelce k jeho činu. Ale faktem je, že fyzické i slovní násilí, které třicet let provází slovenský veřejný život i politiku, vytvořily atmosféru, kdy lidé berou spravedlnost do svých rukou, protože se domnívají, že je to tak v pořádku,“ říká k tomu slovenský sociolog Michal Vašečka.

Oba dva citovaní muži – terénní znalec slovenské společenské praxe i její akademický výzkumník – se při hledání viníka současné krize shodnou na základním: Slovensko má slabé instituce, které dlouhodobě umožňovaly tamním politikům využít násilí, manipulaci a nenávist pro své mocenské zájmy. Novodobá slovenská historie je plná příkladů, které tvrzení obou mužů podporují. Otázkou je, jestli je kvůli tomu opravdu nutné – a možné – „postavit Slovensko nově“. 

Zabijte je 

Začalo to už v roce 1993, kdy se moci v čerstvě vzniklém samostatném státě chopil jeden z hlavních motorů jeho vzniku Vladimír Mečiar. On a jeho straničtí a koaliční souputníci dosadili do čela státních institucí jim poslušné lidi. Třeba ředitelem nově vzniklé slovenské tajné služby SIS se stal Mečiarův kamarád Ivan Lexa a jeho náměstkem bývalý estébák Jaroslav Svěchota – ten zřejmě za odměnu, v tu dobu jej slovenská média podezřívala, že zlikvidoval Mečiarův spis vedený u StB, a dodnes není jasné, zda a jak Mečiar s StB spolupracoval. Podobné to bylo u policie či na prokuratuře. Jmenování kamarádů a spojenců se Mečiarovi brzy vyplatilo při operaci, která dva roky po zániku československé federace otřásla samostatným Slovenskem.

Michal Kováč patřil při rozpadu Československa k Mečiarovým hlavním spojencům a ten ho pak podpořil při volbě prezidenta. Kováč ale ve funkci prodělal velký politický obrat, začal Mečiarovi odporovat, kritizoval ho za autoritářské praktiky a stavěl se proti jeho snahám podřizovat instituce svému mocenskému vlivu. Pak najednou koncem srpna 1995 zmizel prezidentův syn. O dva dny později zavolal anonym (pozdější vyšetřování ukázalo, že šlo o důstojníka SIS Jána Takáče) rakouské policii, že se před policejní stanicí v dolnorakouském Hainburgu v zaparkovaném mercedesu nachází člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. V autě pak policie našla uneseného, ​zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího.

Kováč junior byl skutečně vyšetřován v Německu za údajný podvod (v roce 1996 byl soudem osvobozen). Slovenští i rakouští policisté několik měsíců hledali bezvýsledně pachatele únosu – do chvíle, než se jim v Bratislavě přihlásil důstojník SIS Oskar Fegyveres, který vypověděl, že únos (na kterém se sám podílel) organizovala SIS na příkaz šéfů Lexy a Svěchoty. Klíčový svědek ovšem, jak se svěřil svému příteli z policejních řad Róbertu Remiášovi, slovenským vyšetřovatelům přes svou dobrovolnou výpověď nevěřil, měl strach o život a začal se skrývat v zahraničí. SIS při pokusu ho najít začala sledovat Remiáše a v dubnu 1996 vybuchla v Remiášově autě nálož, která muže, jenž věděl o únosu hodně podrobností, zabila.