Pro Jana Masaryka byla podle názoru diplomatů smrt vysvobozením  

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) před týdnem oznámil, že znovu otevře vyšetřování smrti někdejšího československého ministra zahraničí Jana Masaryka z 10. března 1948. Je to už šestý oficiální policejní pokus dopátrat se, co se tehdy stalo.

První, hned v roce 1948 uzavřela Státní bezpečnost (StB) verdiktem, že Masaryk spáchal v návalu noční deprese sebevraždu. Vyšetřování pak bylo kvůli nedůvěře v nestrannost prvního pokusu znovu otevřeno v letech 1968, 1993, 2001, 2019 – a jejich závěry přinesly vějíř možností ministrovy smrti, od sebevraždy, nešťastné náhody, přes konstatování, že Masaryka dali zavraždit komunisté, až po závěr toho zatím posledního pátrání, že ani jedna z verzí se nedá definitivně potvrdit. Mimo policejní šetření existují i různé verze historiků.

Někteří z nich – například Václava Jandečková v knize Kauza Jan Masaryk – nový pohled – tvrdí, že Masaryka zavraždili zdejší stoupenci demokracie kvůli jeho setrvání v Gottwaldově vládě i po komunistickém puči. O Masarykově pádu z okna Černínského paláce bylo napsáno několik knih a tisíce článků. Dá se vůbec sedmdesát osm let po jeho smrti zjistit něco nového, co by přineslo možnost definitivně rozhodnout, k čemu tehdy ve služebním bytě ministra Masaryka opravdu došlo?

Možná ano, ministerstvo zahraničí získalo nedávno dobové dokumenty z ambasád Francie, USA a Velké Británie, které se tehdy Masarykovou smrtí zabývaly a dosud nebyly známé. Policie se rozhodla je zanalyzovat a „porovnat tyto nové informace s dosud zjištěnými skutečnostmi, a odhalit tak případné nové souvislosti, jež by mohly přinést odpovědi na některé dlouho nezodpovězené otázky“. Respekt měl možnost dokumenty prostudovat v badatelně ministerského archivu. Co nového přinášejí?