Šest postřehů k německým volbám: Konzervativec Merz bude skládat vládu a AfD čekat na svou šanci

Německo bývalo pověstné politickou stabilitou a uměním kompromisu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ než přišly neustálé hádky a nakonec i listopadový rozpad koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů. Jenže nedělní předčasné volby skutečné rozuzlení – soudě podle exit pollů – nepřinesly. Proč? Zde je šest hlavních postřehů k předběžným výsledkům.

• Z voleb nevzešla jasná většina. Opět bude na pořadu dne koaliční jednání mezi stranami, které k sobě mají ideologicky a v názoru na klíčové otázky současnosti daleko. Velkým úkolem politických lídrů bude, aby v sobě znovuobjevili pověstné německé umění kompromisu. Protože pokud se to nepovede a příští kabinet se bude veřejně hádat tak silně jako ten minulý, tak bude stoupat i znechucení voličů vůči celé politické elitě. A s ním také vyhlídky strany, která se staví do prudké opozice vůči celému systému: Alternativy pro Německo. Letos skončila druhá, se zhruba dvaceti procenty hlasů zdvojnásobila svou podporu a je tak hlavním vítězem voleb. Zatím s ní kvůli jejím extrémním názorům nikdo vládnout nechce. Ale pokud z jednání nevzejde funkční koalice, tak může tato krajně pravicová, proruská strana v roce 2029 klidně atakovat první místo.

• Sestavení příští koalice bude náročné – v neděli večer však ještě není jasné, jak moc. Hnutí Sahry Wagenknecht (BSW) balancuje na hraně pěti procent potřebných na vstup do parlamentu, musíme si tedy počkat na konečné výsledky. Pokud BSW pět procent překročí, bude potřebná koalice hned tří partají – CDU/CSU, SPD, Zelení - a tedy velmi těžké jednání i vládnutí. Pokud ji nepřekročí, pak by pro většinu v příštím Spolkovém sněmu stačila velká koalice křesťanské demokracie (CDU/CSU) a sociální demokracie (SPD).