Syrská občanská válka je zpět: Proč právě teď a k čemu to povede? 

Co přesně se děje – a je to v příběhu třináct let trvající války v Sýrii vlastně důležité?

Zdálo se, že je syrská válka rozhodnutá. Před třinácti lety začala jako součást tzv. arabského jara, vlny revolucí za větší důstojnost, které se snažily svrhnout desítky let vládnoucí diktátorské režimy. Na rozdíl od Egypta a Tuniska a nakonec i Libye však Bašár Asad a jeho režim nepadl. Ozbrojené síly začaly do demonstrantů pálit ostrými náboji a z revoluce proti despocii se brzy stala regulérní občanská válka. Opozice se ozbrojila a postupně i islamisticky radikalizovala, do války vstoupily zahraniční mocnosti. Rusko, Írán a libanonský Hizballáh na straně režimu. Turecko, Katar, Saúdská Arábie a v menší míře Spojené státy na podporu různých rebelů. Stovky tisíc lidí zemřely, miliony prchly za hranice. Země byla zničena a Asadův režim s pomocí svých patronů vyhrál. Ovládl tři čtvrtiny syrského území – včetně všech velkých měst. 

Zdálo se, že teď přichází i Asadova diplomatická rehabilitace. Loni ho do svých řad opět přijala Liga arabských států, Itálie letos v létě v Damašku znovuotevřela ambasádu. Česko pak patřilo k hybatelům iniciativy několika zemí EU, jejímž cílem bylo navrácení uprchlíků z Evropy do vytipovaných „bezpečných zón“ v Sýrii (kritici upozorňovali na to, že takové „bezpečné zóny“ v Asadově panství neexistují). 

Minulou středu se však poslední čtyři roky zamrzlá fronta začala hýbat, a to s šokující rychlostí. Islamističtí rebelové během dvou dnů dobyli Aleppo, druhé největší město v zemi a někdejší ekonomické centrum Sýrie. Tento zvrat je – a v tom tkví jeho význam – přímým důsledkem válek, do kterých se v minulých dvou letech zapletli hlavní spojenci Bašára Asada. Zvláště pak libanonské hnutí Hizballáh, jehož bojovníci před více než deseti lety vstoupili do syrské války. Zabránili tehdy pádu Asadova režimu, který se zdál být otázkou týdnů.