Tady něco silně smrdí. Desetitisíce lidí opět demonstrovaly proti vládě a zdražování energií

Na druhou protivládní demonstraci uspořádanou na Václavském náměstí a pojmenovanou Česká republika na 1. místě přišly v poslední zářijovou středu desetitisíce lidí. To je sice méně než minule, ale souběžně se ale protestovalo v několika krajských městech, což naznačuje, že ani nedávné vládní zastropování cen elektřiny a plynu nespokojenou část společnosti příliš neuklidnilo. To ostatně vyplývá i z rozhovorů, které reportéři Respektu vedli na místě s účastníky demonstrace. „Vždyť my vyrábíme nejlevnější elektřinu v Evropě a platíme ji nejdráž. Tady něco silně smrdí,“ vyjádřil se důchodce Miroslav z mladé Boleslavi - a podobný názor při hovorech zazněl skoro pokaždé.

Organizátora protestů Ladislava Vrábela a jeho hosty lze kvůli jejich vstřícným vyjádřením na adresu Vladimira Putina snadno označit za proruské aktivisty, u lidí pod pódiem je však situace složitější. Mezi těmi, se kterými jsme mluvili, byli jak příznivci stran z okrajů politického spektra, jako jsou SPD, KSČM nebo Trikolora, tak voliči hnutí ANO, nebo dokonce vládní koalice Spolu. Vysoké ceny energií přitom nejsou jediným důvodem, které je na demonstraci přivádí.

„Vláda tvrdí, že jsme ve válce, ale já si to nemyslím. Není to naše válka. Měli bychom usilovat o mír,“ říká Zuzana, mladá umělkyně z Pardubic, podle které bychom měli dál přijímat ukrajinské uprchlíky, ale přestat dodávat Kyjevu zbraně. „Nechci se bát vyjádřit svůj svobodný názor jako za komunistů,“ říká pak podnikatelka z východních Čech, která si nepřála uvést jméno a podle níž vlivem Bruselu ztrácíme suverenitu. „Od doby, co tu byl covid, mě celá politika znechucuje, lidi se štvou proti sobě a dělí se na různé sekce. Nemám koho volit. Chci, aby se všichni uklidnili a našli společně řešení,“ vysvětluje zase účast úřednice Pavla.

Bereme si svou zemi zpět

„Náměstí je plné,“ zní krátce po druhé hodině odpoledne z reproduktorů nadšený hlas Ladislava Vrábela. Ve skutečnosti je přitom zaplněná jen polovina Václavského náměstí a i v ní jsou místy mezery. Také podle policejních odhadů jsou tu dnes jen „nižší desítky tisíc“ lidí, zatímco na začátku září jich tu bylo 70 tisíc. Tím se nicméně Vrábel nenechává odradit a hned zkraje mluví o „novém národním obrození“. Český národ podle něj „povstal a svou zemi si bere znovu zpět“. Krátce poté už se zpola zaplněným náměstím nesou tóny české hymny, kterou zpívá zpěvák Tomáš Hnídek známější pod pseudonymem Ortel.

Na minulé demonstraci pořádané na stejném místě 3. září byl i pan Z, který si vzhledem k zaměstnavateli nepřeje uvést své jméno. Pracuje totiž u policie a na Václavské náměstí přišel v doprovodu svých dvou synů. „Dneska je tu méně lidí,“ uznává muž okolo čtyřicítky. „Tentokrát ale lidé protestují i v jiných městech, takže v součtu je účast možná vyšší.“ Lokální protesty se v tuto chvíli konají na náměstích v Českých Budějovicích, Ostravě, Brně nebo Liberci a jejich účastníci mohou sledovat záběry z Prahy na obrazovkách. Pan Z sem dnes přišel, protože mu vadí celkové směřování země pod současnou vládou. V loňských volbách přitom koalici Spolu dal svůj hlas. „Vždy jsem volil pravicové vlády, nejsem komunista, ale teď jsem zklamaný,“ říká.

Jeho naštvanost prý začala během covidu, kdy protestoval proti pandemickému zákonu, který považoval za nesmyslný. Od vlády Petra Fialy čekal jiný přístup a vládní kroky teď nechápe. Vadí mu, že Česko sice vyváží elektřinu, ale přitom ji má nejdražší v EU. „Proč vyrábíme elektřinu levně a nakupujeme ji draze? Nechápu, jak funguje ČEZ, tam se generuje velký zisk, ale po mně se chce, abych se uskrovnil,“ říká. Zastropování podle něho nic neřeší, nejde prý o komplexní řešení a země se tím jen pořád víc zadlužuje.

Na rozdíl od některých řečníků, kteří požadují vystoupení z Evropské unie, je přitom pan Z pro setrvání v Evropě. Myslí si nicméně, že naše proevropskost by měla mít své limity a neměla by být na úkor našich národních zájmů, jako se to podle něho děje právě v případě vývozu elektřiny. Drahá energie ale není jedinou obavou pana Z. „Jakou mám vyhlídku do budoucna? Moje děti neseženou bydlení za rozumný peníz, protože bydlení je nedostupné, i mně museli pomáhat rodiče,“ říká. Rozhodně prý není proruský a vadí mu, že se tak vláda o demonstrantech vyjadřuje. „Protože jsem byl na minulé demonstraci, dozvěděl jsem se, že jsem spodina společnosti a ruský troll,“ kroutí hlavou.

V chladném a větrném odpoledni se mezitím na pódiu střídají řečníci, mezi jejichž vystoupeními se pravidelně skanduje „de-mi-si, de-mi-si“. V první části demonstrace promlouvají „nezávislí odborníci“, jak o nich mluví Ladislav Vrábel a kteří by po zmíněné demisi Fialovy vlády měli převzít správu země. Jsou mezi nimi energetik Vladimír Štěpán, ekonom a děkan VŠE Miroslav Ševčík nebo bývalý velvyslanec a exposlanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka. Zhruba v polovině akce vypustí organizátoři z pódia do vzduchu holubici míru - což je prý symbolické vyjádření přání, aby válka na Ukrajině skončila.

Ve druhé části demonstrace k Václavskému náměstí promluví zahraniční hosté, mezi kterými jsou třeba Christine Anderson a Petr Bystroň z německé strany AfD nebo slovenský analytik Ján Baránek. „Levice a pravice jsou pojmy z 19. století. Dnes se svět dělí na populisty a globalisty. My jsme populisté, jsme součástí světového boje a tyhle demonstrace jsou jen začátek,“ říká z pódia Bystroň. Na dálku přitom zdraví demonstraci v Ostravě, kterou ve stejnou dobu pořádá pod stejnou hlavičkou předseda SPD Tomio Okamura. A dodává, že součástí procesu obrody demokracie odspoda je mimo jiné zvolení krajně pravicové političky Giorgii Meloni do čela Itálie nebo úspěchy Viktora Orbána v Maďarsku.

Pak to zavřeme

Některé účastníky ale přivedly na Václavské náměstí mnohem prozaičtější důvody, než je touha změnit politické poměry v Evropě. Například paní Veronika přijela z Jablonce, protože se bojí, že její firma kvůli vysokým cenám energií zkrachuje. S manželem provozuje autolakovnu a donedávna platili za měsíc za plyn a elektřinu 18 tisíc korun. Nyní jim dodavatel na příští rok vyměřil měsíční platbu 92 tisíc. „Kdybychom to měli platit, zkrachujeme. Už jsme se s mužem bavili o tom, že když to přijde, tak propustíme naše tři zaměstnance, zavřeme to a půjdeme se přihlásit na úřad práce,“ říká podnikatelka, která prý v minulých volbách volila stranu Přísahu Roberta Šlachty. Námitka, že vládní zastropování energií ji zachrání, žena kroutí hlavou: „I kdyby se to zvýšilo jen na 60 tisíc, tak to neutáhneme.“

S válkou na Ukrajině prý nesouhlasí a Putina nepodporuje, zároveň si myslí, že Ukrajina vzhledem ke své geografické poloze do ruské sféry vlivu zkrátka patří. „Já se omluvám, jak to bude znít, ale my jsme závislí na Německu a taky je posloucháme na slovo. Proč by Ukrajina nemohla poslouchat Rusko? Já nemám ráda ani Rusko, ani Ukrajinu, je mi líto, co se tam děje, ale kvůli nim nepadnu,“ říká.

Vysoké ceny přivedly do centra Prahy i lidi, které by člověk na protestu, jehož organizátoři se netají proruskou orientací, nečekal – například studenty, kteří v nedávných komunálních volbách dali hlas straně Zelených nebo hnutí STAN a v těch loňských sněmovních podpořili vládní projekt Spolu. „Hlavně jsme se přišli se podívat, nikdy jsme na žádné demonstraci nebyli. Vadí nám zdražování, jsme studenti, takže taky nemáme tolik peněz,“ říká jeden z nich. Ve válce na Ukrajině prý rozhodně nepodporují Rusko - a ani organizátoři demonstrace jim nepřipadají proruští, ale příliš toho o nich prý nevědí.

¨To čtyřicátník David, který přijel z Posázaví a ve volbách volí SPD, to vidí jinak – a jasně. „V žádném případě není jednoznačné, že by Putin byl agresor, Rusko nikdy nezahájilo samo válku. Ani teď nezahájilo samo konflikt, ale vstoupilo do něj, probíhá tam už od roku 2014,“ říká s tím, že Ukrajina je příliš orientovaná na Západ a Rusko na to jen nuceně reaguje.

V mozaice hlasů zaznívají různé názory, ale některé argumenty se pravidelně opakují. Často je slyšet, že zastropování cen energií nic nevyřeší. Že by Česko mělo přestat vyvážet elektřinu na burzu a nechat si ji raději pro sebe. Hodně je slyšet i názor, že by Česko mělo opustit Evropskou unii nebo být přinejmenším vůči Bruselu suverénnější. Velmi častá je přitom neochota demonstrujících mluvit s novináři a jejich celková nedůvěra k médiím.

„Cože, z Respektu, z té žumpy, s vámi mluvit vůbec nebudu,“ říká jeden muž. „Mainstreamová média od doby covidu nesleduji,“ přidává se další účastník. Většina příchozích se také shoduje na tom, že i když na demonstraci přišlo hodně lidí, vláda demisi nepodá. „Ale když jsme přišli už podruhé v takovém počtu, třeba je to donutí konečně naslouchat odborníkům,“ věří výše citovaná podnikatelka Veronika.

Okolo půl šesté se schyluje ke konci demonstrace, příští mítink je plánovaný na konec října. Na závěr vystoupí na pódium politici, kteří protest podporují: mezi nimi prezidentský kandidát a donedávna člen SPD Hynek Blaško, předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a její spolustraník Josef Skála, šéf strany PRO Jindřich Rajchl nebo člen SPD Jaroslav Foldyna. Demonstrace opět končí hudbou – nejdříve zazní svatováclavský chorál a po něm znovu hymna.

Taky mluví rozumně

„Sesterská“ demonstrace pod hlavičkou Česká republika na 1. místě ve stejný den proběhla také v Ostravě - a navenek také působila jako součást celorepublikové akce proti Fialově vládě. Zároveň tamní setkání několika stovek až tisícovky lidí na Masarykově náměstí připomínalo mítink SPD. Pod povrchem totiž doutnají spory. Organizátor pražské demonstrace Ladislav Vrábel se netají kritikou vůči šéfovi SPD a Respektu minulý týden řekl, že Tomio Okamura se podle něho snaží protesty cíleně oslabit ve strachu, že se mluvčím nespokojené části společnosti stane někdo jiný. Proto prý pořádal ve stejný čas akci jinde.

Na Masarykově náměstí kromě Okamury vystoupili místopředseda strany Radim Fiala, čerstvý kandidát na prezidenta za SPD a bývalý ministr Jaroslav Bašta nebo spoluzakladatel hnutí Chcípl PES Jiří Janeček. U pódia byl vedle občerstvení připravený petiční stánek „za zachování české koruny“ a po pauze mezi řečníky a zodpovězením dotazů na vystupujícím se tu utvořily dva podobně velké hloučky. Jeden pod pódiem poslouchal, proč Jaroslav Bašta hlasoval pro přistoupení Finska a Švédska do NATO, druhý, podobně velký, se shlukl kolem Tomia Okamury, který se s demonstranty fotil.

Předtím ve svém projevu vysvětloval, že nechce válku, ale mír - a vyzval vládu, aby zastavila zdražování. Současně upozornil, že Petr Fiala s ním a s Babišem odmítá chodit do televizních debat. „Vymluvil se, že musí na pohřeb anglické královny, který byl přitom až další den a letěl tam tím speciálem za vaše peníze,“ sdělil lidem. „A já nechci, aby premiérem byl nějaký chlap bez gulí, já chci premiéra, který bude bojovat za Českou republiku,“ řekl a vysloužil si potlesk.

Vnější podobnost s Prahou naznačují i odpovědi účastníků. Pan Jaromír Dorňák přijel vyjádřit svůj nesouhlas s Fialovou vládou na ostravské náměstí z Rychvaldu. „Ano, demisi. Musí vypadnout,“ říká. Na dotaz, zda je podle něj požadavek reálný odpovídá, že od koryt se současné vládě chtít nebude. „Ale když se národ takto dal dohromady, měli by to vzít v potaz. A když to nebude stačit, budou určitě další věci – stávky nebo tak,“ říká. Jako důvody uvádí, že Česko má nejlevnější elektřinu a „stojí nás nejvíce“ a také obavy z válečného konfliktu, který Česku podle něj hrozí kvůli vojenské pomoci Ukrajině. „Naše země je malá a nemá právo hrdinně mávat zbraněmi, jako to dělá Černochová,“ myslí si.

Jakou vidí politickou alternativu? „Chtěl bych tam odborníky jako pan Miroslav Ševčík. Jsou lidé, kteří tomu rozumí a vědomostmi to nějakým způsobem budou schopní ukočírovat,“ říká s tím, že jinak začnou padat podniky. Jemu samotnému podle svých slov v domku v Rychvaldu zvedli energie z dvou na osm tisíc měsíčně. Že by kvůli děkanovi Národohospodářské fakulty Ševčíkovi volil Trikoloru, ale neplánuje. „Třeba i ten Havlíček za ANO, ten taky mluví rozumně. Je spousta lidí, kteří jsou z jiných politických stran. Dívám se na to, jak kdo rozumně mluví,“ vysvětluje svou strategii.