Vývoj na ukrajinské frontě znovu nabral nečekaný směr

Ani po třech letech od zahájení invaze na Ukrajinu nedosáhlo Rusko žádného ze svých hlavních cílů: nezískalo celou zemi, neodstranilo prezidenta Volodymyra Zelenského a nedosadilo na jeho místo do Kyjeva svoji loutkovou vládu. Následně se mu pak nepodařilo dobýt ani východoukrajinský Donbas, což Vladimir Putin posléze deklaroval jako náhradní záměr. 

Rusko poslední rok na bojišti setrvale postupuje, byť za cenu enormních vojenských ztrát. Ty má i Ukrajina, které chybí proti mnohonásobně většímu nepříteli vojáci i zbraně. Bližší pohled ale ukazuje, že ruský posun do nitra Ukrajiny se v posledních měsících přece jen zpomalil.

Zatímco v listopadu ruská armáda dobyla v průměru dvacet osm kilometrů čtverečních za den, v průběhu letošního ledna došlo k poklesu na šestnáct kilometrů čtverečních. Podle vojenských expertů je to způsobeno tím, že Ukrajina disponuje o něco větším počtem malých útočných FPV dronů než v minulosti – a právě jimi Rusku způsobuje znatelnější ztráty na vojácích i zbraních. 

Tyto drony s kamerami řízené operátory jsou totiž nově naváděny na nepřítele pomocí optických vláken, což Rusku komplikuje rušení jejich pohybu prostředky radioelektronického boje. Zároveň tyto moderní prostředky Kyjevu do jisté míry kompenzují chronický nedostatek dělostřelecké munice. Jedním z jejich důležitých dodavatelů je Česko prostřednictvím muniční iniciativy, ale ani společně s dalšími zeměmi jich neposkytuje tolik, kolik by Ukrajina potřebovala.