BBC byla a bude vždycky v krizi, říká Alex Balfour, pracovník britského Olympijského a paralympijského výboru, který tento týden navštívil Prahu. Skoro v každém desetiletí si podle něj BBC prošla nějakou krizovou situací a vždy to přežila. „Nebál bych se o ni,“ řekl mi na semináři o nových médiích, jenž tu vedl v rámci projektu Českého rozhlasu PRESSpektivy. „Teď jde o to, s jakými změnami přijde. Vypadá to, že se bude muset zamyslet víc než po Huttonově zprávě,“ dodává expert na nová média.
Tzv. Huttonova zpráva v roce 2003 BBC obvinila z obrovského selhání, na jehož konci byla smrt jednoho člověka. Vládní expert Dr. Kelly měl tajně podávat novinářům informace ohledně britské vlády, která měla „zveličovat“ fakta kolem existence zbraní hromadného ničení v Iráku. Dr. Kelly neustál tlak politiků a nakonec si vzal život. BBC tehdy přišla s řadou změn. Odešel generální ředitel Greg Dyke, šéf rady BBC, změnily se editoriální postupy, vyměnili se lidé na klíčových postech. Všichni zaměstnanci, doma i v zahraničních pobočkách BBC (včetně té české, kde jsem tehdy pracovala), museli projít speciálním školením, ušitém na případ Dr. Kellyho.
Školení spočívalo v tom, že jsme si hráli na novináře a nemocnici, kde se měly nelegálně odebírat pacientům orgány. Novináři dostali tip, kdo má nelegální odebírání orgánů, při kterém šlo o život, na svědomí, a museli rychle a správně vyhodnotit, kdy a v jaké formě zprávu pustit ven nebo zda ji vůbec pouštět. Účelem školení bylo heslo, které vždy stálo pilířem žurnalistiky BBC: kvalita a důvěra. Tj. raději informaci dvakrát ověř, i na úkor toho, že nebudeme první, než pouštět ven zprávu neověřenou, která by mohla někoho velmi poškodit.
Bohužel to přesně se stalo v případě konzervativního politika Alistaira McAlpina, který byl v programu Newsnight nepřímo nařčen ze zneužívání dětí. Zpráva šla ven zcela neověřená a bohužel se ukázala jako nepravdivá. Jako by se na skandál s Dr. Kellym zcela zapomnělo.
Jak se vůbec mohlo stát, že po tak velkém skandálu s Dr. Kellym a po takové restrukturalizaci korporace vyletí ven falešná informace? Někteří míní, že BBC s obviněním přispěchala, aby jaksi odčinila, co zpackala v případě Jimmyho Savila, skutečného pedofila, jehož případ dlouhodobého zneužívání mladistvých odmítla pro nedostatek důkazů odvysílat. Alex Balfour míní, že důvodem může být i to, že se lidé ze zpravodajství po skandálu se Savilem odstavili příliš rychle a ti noví nebyli plně sžiti se složitým mechanismem rozhodování.
Nepřehledný mechanismus rozhodování je přesně to, co BBC vytýká předběžná vyšetřovací zpráva Kena MacQuarrieho, ředitele skotské BBC. Podle něj není zcela jasné, kdo z editorů vlastně nese za lživou reportáž zodpovědnost. Proto raději preventivně odstavili šéfku zpravodajství a jejího zástupce s dovětkem, že se možná vrátí, jen co vyšetřování skončí.
I na sebevětšího fandu BBC (včetně autorky těchto řádků) toto působí poněkud zmatečně. Šéf BBC Trust, Lord Patten problém pojmenovává, když říká, že korporace BBC má příliš mnoho manažerů, dokonce prý „víc než čínských aparátčíků“ a že by měla přebujelou, nepřehlednou hierarchii rychle zjednodušit.
Mnozí varují před zbytečnými čistkami, jelikož by BBC mohla přijít o kvalitní novináře i manažery. Místo vyhazování a hledání obětních beránků by podle týdeníku Economist měla korporace upřímně zpytovat své svědomí a pokusit se o otevřenou debatu na téma, co se dělá špatně, když dochází k podobným přešlapům. To se prý zatím ještě nenaučila, hlavně díky tomu, že „finance má vždy jisté“.
BBC nyní bezpochyby utrpěla ránu, která mnohým způsobila šok, ale nezávislost jí zatím nevzala. Navzdory skandálům a poklesu důvěry (viz průzkum organizace YouGov) pořád zůstává nejvěrohodnějším masmédiem v zemi. Za čtyři roky se bude rozhodovat o prodloužení královské charty, s čímž souvisí i podmínky vysílání a rozpočet. Chce-li BBC zůstat tím, čím je, nesmí si už v žádném případě další podobný skandál dovolit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].