Až příliš úspěšná revoluce a její odpůrci. Jak Fareed Zakaria předvídal vzestup neliberální demokracie

Liberální demokracie a její důraz na svobodu jednotlivce se zrodila z dlouhé série revolucí. Mnohé z nich nebyly sametové, ale ani nutně krvavé nebo náhlé a v řadě ohledů byly úspěšné. Možná až příliš úspěšné, jak píše ve své nové knize Věk revolucí americký politolog a novinář Fareed Zakaria. Střídání politických režimů ve Francii, USA nebo Rusku přitom dává stranou a vyzdvihuje roli industriálních změn, technologického vývoje nebo globalizace.

Počátek modernity nachází autor v Nizozemsku 17. století. Odsud sleduje řetězec různých revolucí, které nezadržitelně pokračují do dnešních dnů, nejnověji například v podobě rozšíření umělé inteligence nebo genového inženýství. Součástí tohoto příběhu a daní za úspěchy je však podle Zakarii i odpor proti rychlým radikálním změnám, které proměnily civilizaci a liberalizovaly společnost. K těmto protireakcím řadí i současný vzestup populismu, různých identitárních hnutí, neliberálních demokracií i odpor vůči globalizaci.

Mnohé z těchto sil se projevily i během letošního supervolebního roku v USA a dalších zemích nebo ve válce proti ruské agresi na Ukrajině a v soupeření s Čínou. Kam podle Zakarii revoluce směřují? Před jakými vnitřními i vnějšími konflikty liberální demokracie stojí? Měly by dát v něčem za pravdu svým odpůrcům? A jak se ve světle Věku revolucí jeví vítězství Donalda Trumpa nebo sametová revoluce v Československu?

Nejen o tom diskutovali na Čtení s Respektem politolog Jiří Pehe, historička a etnoložka Markéta Křížová a novinář Jiří Sobota. Úkazky z knihy četla herečka Antonie Formanová. Večerem v Antikvariátu Dejvického divadla provázel autor podcastů týdeníku Respekt Štěpán Sedláček.

Příští čtení s Respektem se bude konat 19. prosince od 19:00. Debatovat o knize Úsvit všeho. Nová historie lidstva (David Graeber, David Wengrow) budou mimo jiné historik Jakub Rákosník a archeolog Petr Květina. Další informace najdete na programu Dejvického divadla.