Má být uznání Palestiny prvním krokem k vyřešení konfliktu, nebo jeho výsledkem?

K více než 140 zemím OSN a dvěma nečlenským státům se přidaly další, které uznají Palestinu jako stát, a to Norsko, Irsko a Španělsko. Podle norského premiéra Jonase Gahre Störa „nemůže být mír na Blízkém východě, pokud tu nebude uznání". To je ale v tuto chvíli spíše symbolické, říká ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner: „Je to signál, že těmto zemím hodně záleží na tom, aby se ta vize dvoustátního řešení nehodila do koše, protože jiné řešení, které by bylo mírové, nikdo nevidí. A je to možná i diplomatický signál směrem k arabským státům, které se Evropané snaží motivovat k tomu, aby na palestinských územích a v tom budoucím mírovém procesu hráli aktivnější a výraznější pomoc. Takže to může být i součást kalkulu." Do budoucna by se ke zmíněným státům mohla přidat i Belgie, Malta či Slovinsko. Proč Palestinu jako stát neuznává i Česko? A proč je v tuto chvíli dvojstátní řešení takřka nemožné?