Evropští Zelení mohou po volbách hrát nad svoji váhovou kategorii

Pokud by se na půdě europarlamentu neutvořila většina z tradičních partnerů levice/pravice/liberálové, otevře se strategická příležitost pro dosud menší proevropskou frakci složenou z národních environmentálních stran a menších regionálních uskupení (zkratka Greens/EFA). “Zelení jsou nositeli témat, která se v debatách před volbami ukazovala jako klíčová - klimatická změna, boj proti daňovým rájům nebo porušování občanských práv v zemích jako Polsko a Maďarsko. Dává velký smysl, abychom byli u toho,” říká v rozhovoru pro Respekt člen předsednictva zastřešující Evropské strany zelených Michal Berg - a láká do frakce i české Piráty.

Britský deník Guardian napsal, že zástupci ekologických stran sdružených na půdě europarlamentu ve frakci Greens/EFA můžou po volbách sehrát roli “jazýčku na vahách” při vyjednávání o většině. Souhlasíte s tím? Proč by to tak mělo být? 

Tato myšlenka se v Bruselu objevuje stále častěji. Zelení počítají s tím, že se budou účastnit povolebních vyjednávání s cílem být součástí většiny. Naše frakce má posílit (ze stávajících 52 členů na přibližně 55–56, pozn.red.) a máme také tu výhodu, že jsme stabilní a jednotná frakce a máme jasné priority, což může být výhoda u jednání, ve kterých hraje roli i rychlost shody.

V jakých oblastech přesně vidíte příležitost pro roli Greens/EFA? V obecné rovině by síly evropských lidovců, socialistů a liberálů měly stačit k ustavení většiny v EP (cca 400 europoslanců z budoucích 700).

Samozřejmě se nabízí, že sociálním demokratům a EPP bude stačit přibrat pouze liberály. Politika ale nefunguje pouze na základě čísel, nýbrž také obsahu. A zde by se mohli sociální demokraté ve spojení se dvěma středopravicovými subjekty cítit v defenzivě. Proto by dávalo smysl přibrat do většiny i Zelené. V reálném fungování europarlamentu se hlasovací koalice tvoří mnohem častěji podle konkrétních témat, než je tomu v národních parlamentech. Zelení jsou navíc silnými nositeli témat, která se v debatách před volbami ukazovala jako klíčová - klimatická změna, boj proti daňovým rájům nebo porušování občanských práv v zemích jako Polsko a Maďarsko. Dává tedy velký smysl, abychom byli u toho.

Kdo z členů vaší frakce má nejvíce posílit a proč?

V Německu jsou Zelení už mnoho měsíců druhá nejsilnější strana a očekává se, že přivedou až sedm nových europoslanců (v současné době jich mají ve frakci jedenáct, pozn.red.). Jsou lídry německé opozice a mají úspěchy na úrovni měst a spolkových zemí. Posílí i Belgie, kde se paralelně konají i parlamentní volby: ve frankofonní části země jsou Zelení nejsilnější stranou a mají velkou šanci nejen zdvojnásobit počet europoslanců, ale také být v nové vládě. Nahoru půjde i Nizozemí, Francie a Velká Británie, jakkoli u Britů je samozřejmě otázka, jak dlouho v europarlamentu vydrží.

Co se stalo, že mají Zelení v EU posílit? Guardian napsal, že je to tím, že se posunuli více do politického středu a nejsou už stranou jednoho tématu.

Na jednu stranu ano, Zelení například v Německu upozadili některá minoritní témata, která je dříve stála hlasy. Změnila se ale především závažnost situace týkající se klimatu a vůbec životního prostředí. Stále více lidí si uvědomuje, že bez řešení budoucnosti planety jsou všechny ostatní otázky podružné. Naopak „zelená“ témata přebírají všechny mainstreamové strany. Zelení navíc stále častěji prokazují svoji kompetenci ve vládách. Ve Švédsku i Lucembursku obhájili vládní pozice i po volbách, nyní se jedná o účasti zelených ve finské vládě, v červnu budou volby v Dánsku a také po nich budou zelení nejspíš ve vládě; o Belgii už byla řeč. Na úrovni měst je to již dlouhodobý trend. S klimatickým hnutím Fridays For Future navíc získávají zelení mladé voliče, takže jejich vzestup ještě zdaleka neskončil.

Jak se zachová česká Strana zelených, pokud jejich kandidát či kandidáti uspějí? Půjdou do frakce eurolidovců společně s TOP 09, STAN a dalšími partnery, se kterými tvoří kandidátku do eurovoleb? A pokud se tak stane, bude to pro české voliče zelených srozumitelné, že zvolili konzervativní frakci?

V memorandu s TOP 09 a STAN je uvedeno, že o tom, do jaké frakce zvolení europoslanci vstoupí, se rozhodne po volbách. Není tedy jisté, že to bude EPP, byť to někteří kandidáti považují za hotovou věc. Je to ale samozřejmě pravděpodobnější. Na druhou stranu, i ve frakci EPP jsou europoslanci, kteří se svým hlasováním blíží hodnotám frakce zelených. Naši voliči dokáží zvážit výhody a nevýhody svého hlasu pro koaliční kandidátku. Pro někoho je plusem, že se strany dokázaly shodnout, někdo zase ocení, že program středopravicových stran TOP 09 a STAN kvůli účasti Zelených a Liberálně ekologické strany výrazně „zezelenal“.

Čeští Piráti zvažují vstup do frakce Greens/EFA po volbách. Je o ně mezi Zelenými zájem? Proč, když jsou politicky v řadě věcí víc napravo, a navíc spíše poškodili frakci výzvou "Nevolte mě”, jak to udělala německá pirátka?

Německá pirátka Julia Reda byla velmi důležitou členkou frakce a odvedla hodně práce, a nemyslím si, že vnitrostranické problémy v německé Pirátské straně frakci nějak poškodily. Co se týče českých Pirátů, na evropské úrovni vidím jen velmi málo rozdílů, a to hlavně v tom, jaký důraz na to které téma dávají. V klíčových bodech se s frakcí shodnou. Většinu potenciálních europoslanců za Piráty navíc znám osobně a myslím si, že i lidsky jsou velmi kompatibilní. Plně rozumím tomu, že při sbírání hlasů českých středových voličů se občas vyjádří jinak, než by se vyjádřila například naše zelená lídryně Ska Keller, ale podstata jejich politiky na evropské úrovni není tolik odlišná.

Bude mít frakce Greens/EFA ve vztahu k českým Pirátům nějaké podmínky - a co rozhodne o jejich případném vstupu do frakce? 

Greens/EFA s českými Piráty už dlouhodobě spolupracuje, takže se nejedná o nějaké oťukávání a stanovování podmínek, ale o vyjednávání konkrétních priorit mezi partnery, kteří už za sebou něco mají. Zelený europoslanec Bart Staes stál například za spoluprací s Piráty a Transparency International ve věci střetu zájmů Andreje Babiše, která vyústila v projednávání v kontrolním výboru i na plénu europarlamentu. Navíc je tu ještě jeden argument, proč českým Pirátům dává větší smysl vstoupit do Greens/EFA. Tato frakce je programově mnohem víc jednotná než liberálové, a za návrhy, s nimiž přišla Julia Reda, se postavila. V podstatě se tak Pirátům nestane, že by museli pro své body hledat nějaký kompromis přímo ve frakci, a jejich návrhy půjdou do jednání výborů v „čistější“ variantě, než by tomu bylo v jiné frakci.