Mynář dostal pokutu za nepovolený rybník. Je nízká, říká advokát

Prezidentský kancléř Vratislav Mynář dostal první pokutu za svůj načerno postavený rybník v Osvětimanech. „Byla uložena ve výši 50 tisíc korun,“ potvrdil pro týdeník Respekt mluvčí úřadu v Uherském Hradišti Jan Pášma. Právě pod zdejší vodoprávní úřad Mynářův rybník spadá.

Na to, že si Mynář postavil skoro hektar rozlehlou vodní nádrž bez potřebných povolení, upozornil letos v zimě pořad Reportéři ČT.  U ní vybudoval lyžařský areál se sjezdovkou a penzion. Rybník slouží mimo jiné k tomu, aby z něj kancléř sjezdovku zasněžoval, a je tedy zásadní pro provoz areálu.

Rybník bez povolení vybudoval před více než deseti lety - a za to nyní od úřadu dostal pokutu. „Rozhodováno bylo formou příkazu, který je již pravomocný,“ doplnil mluvčí úřadu v Uherském Hradišti. Sám Mynář se odmítl vyjádřit: „Správní řízení je neveřejné, tedy z podstaty věci nemohu jakákoli rozhodnutí komentovat.“

Kancléř si rybník v Osvětimanech postavil na místě, kde to sice územní plán umožňuje, nicméně si nesehnal potřebná povolení. Nádrž se totiž částečně nachází na pozemcích, jež Mynářovi nepatří, a kancléři se nepodařilo získat souhlas vlastníků se stavbou. Dlouhé roky totiž probíhalo dědické řízení po jednom z bývalých majitelů.

Maximální výše pokuty, kterou Mynář za načerno postavený rybník mohl dostat, je jeden milion korun. „Přihlíží se k různým faktorům, zejména k závažnosti přestupku, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán,“ popisuje Jan Lehký, advokát specializující se na stavební právo, jak se výše pokuty určuje.

České úřady jsou při udělování pokut poměrně mírné, výše pokut většinou nepřesáhne polovinu maximální sazby. Nicméně Mynář dostal pokutu ve výši jedné dvacetiny celkové sazby. „Vzhledem k tomu, že rybník na místě stál přibližně 10 let, navíc na pozemcích patřících někomu jinému, aniž by s tím stavebník získal souhlas, pak bych si dokázal představit výši pokuty někde mezi čtvrtinou až polovinou maximální sazby,“ komentuje cifru Lehký.

Mynář - o němž se v poslední době mluví zejména v souvislosti s možnými pokusy ovlivňovat soudce - by pak tedy nedostal pokutu 50 tisíc, ale 250 tisíc až půl milionu. „Stavebník není běžnou fyzickou osobou, která si na své zahradě postavila jednoduchý altánek, ale profesionálním provozovatelem vleku, tedy osobou, která by měla regulaci znát. A stavebník může využívat rybník pro výdělečnou činnost,“ pokračuje advokát v argumentaci.

„Udělení pokuty při spodní hranici maximální zákonné sazby vodoprávní úřad odůvodňuje zejména pozitivním vlivem vodní nádrže spočívajícím v zadržení vody v krajině a ve zlepšení biodiverzity v dané lokalitě,“ vysvětluje výši sumy mluvčí Pášma. Navíc prý bylo přihlédnuto k tomu, že Mynář napomáhal při objasňování přestupku.

O tom, jestli si kancléř bude moci svůj rybník dál ponechat, se ještě rozhodne. Už více než rok probíhá řízení o dodatečném povolení nádrže. Iniciovala ho rodina, jejíž dům leží na hrázi rybníka. Stěžuje si mimo jiné na to, že jí rybník vážně ničí rodinnou chatu. To však Mynář popírá.

Kromě toho mu přitom hrozí další pokuta. „Přestupce bude v souvislosti s uvedenou černou stavbou vodního díla postižen i pokutou ze strany České inspekce životního prostředí podle vodního zákona,“ dodává mluvčí Pášma. Kancléř totiž nezískal povolení nejen na stavbu rybníka, ale ani na to, aby z něj odebíral vodu. Jak v tomto případě inspekce rozhodne, ještě není jasné – šetření prý stále probíhá.