Problém není v náboženství, říká matka zabitého dánského radikála

Před třemi týdny mi Karolina Dam v Kodani vyprávěla příběh svého syna Lukase. Mladého muže, který se radikalizoval a odešel bojovat za Islámský stát do Sýrie, kde zemřel. Žena, která svému synovi dala hodně lásky, by mohla mít hodně důvodů zanevřít na islám.

Islám za jeho radikalizaci nemůže. Ale vůbec bych se nedivil, kdyby to tak Karolina Dam viděla. Po čtyřech hodinách rozhovoru mě Karolina naložila do svého malého auta a odvezla mě do jedné z kodaňských mešit. Sem Lukas chodil, než zmizel v Sýrii; dost možná, že právě tady přišel poprvé do styku s radikály.

Karolina Dam procházela mešitu, bavila se s jejími zaměstnanci - a když si v tamním obchodě koupila knihu o islámu, skoro jsem tomu nevěřil. Jak je toho schopná, honilo se mi hlavou. Jak to, že dokáže do mešity nejen vstoupit, ale utrácí tu své peníze.

„Když Lukas konvertoval k islámu, nevyčítala jsem mu to. Respektovala jsem jeho volbu,“ řekla mi. „Problém není v náboženství, ale v lidech, kteří ho zneužívají. Kdybych včas věděla, že se Lukas radikalizuje, lépe bych s Koránem pracovala. Uváděla bych mu správné příklady, vzala bych ho za dobrým imámem…“

Od smrti Lukase obětuje veškerý svůj čas, aby pomohla ostatním rodičům radikalizaci jejich dětí včas podchytit. Obdivuji její sílu a vyrovnanost. A schopnost nenechat si zatemnit mysl.

Příběhy matek, jejichž děti si vzal Islámský stát, najdete v novém Respektu 32/2016 v textu Můj syn džihádista.