Za odměnu s Univerzitou Karlovou zdarma do Číny
Čínská ambasáda financovala na UK i předmět o výhodách Nové hedvábné stezky
Nejlepší studenti loňského kurzu o čínské Nové hedvábné stezce na Karlově univerzitě jeli za odměnu na osmidenní výlet do Číny, který platila čínská ambasáda – stejně jako financovala samo vyučování. Vyplývá to z výpovědí studentů, kteří na předmět pořádaný pod záštitou dnes již bývalého šéfa Česko-čínského centra UK Miloše Balabána docházeli.
Ten již musel na univerzitě rezignovat poté, co vyšlo najevo, že do jeho soukromé firmy přiteklo 1,2 milionu z čínské ambasády. Studenti, kteří se kurzu účastnili, zpravodajskému serveru Aktuálně.cz a Respektu řekli, že si Balabán vítěze výletu osobně vybral. Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka přitom právě před týdnem ve sněmovně varoval před tím, že Čína vytipovává vědce a další důležité osoby v Česku, zve je do Číny, snaží se je dostat na svou stranu a získat od nich informace.
Zatímco exšéf centra se podle studentů nijak netajil tím, že na výuku přispívá čínská vláda, vedení Fakulty sociálních věd je informacemi zděšené. Po dotazech Aktuálně.cz a Respektu začalo pátrat, kdo výlety jejich studentů do Číny platil.
To se dalo čekat
„Bylo nám jasně řečeno, že ten výlet je poskytován čínskou ambasádou a kdokoli mohl odmítnout,“ popisuje student Karlovy univerzity Josef Chlouba. Podle něj byl předmět přínosný: "Za mě prostě nebyl propagandou a já jsem z něj získal hodně užitečných věci.“
Jeho kolega, který odměnu pro nejlepší studenty potvrdil, má jiný názor. „Předmět byl podle mě jednostranný a nekritický, bylo to podané jako všespásný ekonomický projekt, na kterém by se nepodílel jenom hlupák,“ řekl Jiří Žádník. Jeho výpověď odpovídá i dřívějším varováním sinologů, podle kterých kurz nekriticky vychází z prorežimních čínských dokumentů. Na první hodině podle účastníků ostatně na lavicích čekaly oficiální ambasádní brožurky o nové stezce.
Jedna z účastnic výletu, jejíž jméno redakce znají, už nastoupila na úřednický post na ministerstvo vnitra. Cestu potvrdil její další účastník z Karlovy univerzity. “Já a dvě kamarádky z oboru jsme jeli loni v červnu asi na osm dní do Číny. Byli jsme vybráni na základě odevzdaných esejí na libovolné téma. Třem nejlepším pak bylo nabídnuto, jestli by se nechtěli zúčastnit konference v Ningu a Šanghaji. Byl to takový vzdělávací pobyt pro studenty z šestnáctí evropských států zemí plus Číny,” říká student politologie a mezinárodních vztahů na Karlově univerzitě Michael Marcol s tím, že z každé země pocházelo mezi pěti a 15 lidmi.
Na akci dovezl komunistický režim i mladé podnikatele či evropské studenty, kteří studovali přímo v Číně. Účastníky čekaly exkurze na univerzity, do přístavů či zón volného obchodu. “Snažili se nás také seznámit s čínskými studenty, abychom si vybudovali vztahy a tak, ale nepřišlo mi to, že by nám přímo vymývali mozek. Samozřejmě nám říkali, jak je Čína na vzestupu, jak je na tom ekonomicky dobře a tyhle věci, ale to se dalo čekat,” dodává Marcol. Další ze studentek na dotazy do vydání článku nereagovala.
Držet si odstup
Přednášející - zmíněný Miloš Balabán, ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu Akademie věd Marek Hrubec a další pozvaní hosté - se na semináři zmiňovali o problémech čínské společnosti, jako je třeba chudoba čínských periférií či nadměrná urbanizace, nicméně studenti vzpomínají, že předmět byl vůči Číně laděn veskrze pozitivně.
“Člověk si musel držet odstup. Přednášející byli otevření diskuzi, přesto mi to občas přišlo jako příliš pozitivní obraz Číny,” říká bývalá studentka Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty Karlovy univerzity Adriana Benová, která předmět absolvovala v loňském letním semestru. “Říkali nám, že máme pracovat hlavně s čínskými zdroji informací a nepamatuji si, že bychom kromě publikací vyučujících měli používat nějaké západní zdroje. Měla jsem pocit, že chtějí rozbourat zeď, kdy na Číňany nahlížíme negativně.“
Také doporučená témata esejí - na základě kterých probíhal výběr na zájezd - vyznívala vůči Číně pozitivně. Mezi nimi bylo třeba téma Číny jako ekologické civilizace, vliv Číny na demokracii po světě, růst vědeckotechnického potenciálu v Číně nebo to, jak Číňané vnímají vlastní ekonomiku. Studenti si nicméně mohli vybrat téma své závěrečné práce i dle svého výběru. A část účastníků kurzu mezi sebou probírala, jestli v esejích psát o Číně kritickým způsobem, nebo se držet pozitivně laděné linie předmětu.
Podle pondělního zjištění zpravodajského serveru Aktuálně.cz však nejde jen o finální odměnu semináře - celý kurz s názvem Nová hedvábná stezka: čínský globální projekt platila čínská ambasáda. Fakturu s částkou 69 206 korun čínské ambasádě vystavila firma Středisko bezpečnostní politiky, s.r.o., kterou Miloš Balabán spoluvlastní. Ta je jakýmsi soukromým dvojčetem výzkumného Střediska bezpečnostní politiky, které funguje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Balabán ho řídil. A právě pod hlavičkou fakulty a s Balabánovou garancí se kurz o Číně odehrával.
Hrubě neetické
„Kurz byl zařazen do výuky na základě návrhu doktora Balabána na schůzi vedení Institutu politologických studií jako volitelný a dočasný. Institut politologických studií a jeho vedení nikdy nedostaly, neměly a nemají informaci, že by kurz byl skrytě placen nebo sponzorován společností SBP, s.r.o., nebo prostředky čínské ambasády. Pokud by k tomu došlo, považujeme to za hrubě neetické, zcela nepřijatelné a poškozující obraz institutu, potažmo Fakulty sociálních věd,“ uvedl ředitel Institutu politologických studií FSV UK Petr Jüptner.
Kurz, který už v minulosti kritizovali někteří sinologové z Karlovy univerzity jako papouškující čínskou propagandu, spolupořádala Akademie věd a přednášel na něm již zmíněný Marek Hrubec. Ředitel Centra globálních studií Filosofického ústavu AV studentům podle expertů ze Sinopsis vyprávěl například o „příliš hysterickém Západu, který se nesmyslně brání čínskému pronikání do střední a východní Evropy“. Hrubec nicméně tvrdí, že za to žádné soukromé peníze neobdržel. „Jsem placen pouze z veřejných peněz. Od zmiňované soukromé společnosti či pana Balabána jsem žádné peníze nedostal,“ řekl Aktuálně.cz.
Balabán už minulý týden musel odejít z funkce předsedy Česko-čínského centra Karlovy univerzity, které založil přímo rektor Tomáš Zima. Stalo se tak poté, co Aktuálně.cz upozornilo, že čínská ambasáda proplatila Balabánově soukromé firmě více než 1,2 milionu korun za konference, které na Univerzitě Karlově pořádal s rektorem Zimou.
Výroční konference Česko-čínského centra Univerzity Karlovy v Praze, na jejichž konání Balabánovi ambasáda komunistické země poslala 676 148 korun, se přitom stejně jako kurz pro studenty rozsáhle věnovaly Nové hedvábné stezce. Jejich partnerem byla úvěrová firma Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. S Kellnerovou společností se rektor Zima letos pokusil uzavřít za celou univerzitu partnerství, nicméně společnost po rozsáhlých protestech akademické obce od smlouvy odstoupila.
„Považuji za velký problém, že vedení IPS FSV UK neinformovalo vedení fakulty o tom, že jsou studentům v rámci předmětu nabízeny výjezdy do Číny a neověřovalo jejich financování. Kdybych o té věci věděla, nikdy bych něco takového nepřipustila. Na FSV UK je dlouhodobá tradice značné nezávislosti jednotlivých institutů. V prvním roce jsem se svými dílčími centralizačními úpravami několikrát narazila a musela o nich složitě vyjednávat, ale během posledních týdnů se jasně ukazují problematická místa dříve nastaveného systému a je třeba ho nastavit jinak," reagovala na nová zjištění ohledně „Balabánova“ semináře děkanka FSV UK Alice Němcová Tejkalová.
Spoluautor je redaktorem Aktuálně.cz
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].