Evropa vyniká v tom, že umí dotáhnout k dokonalosti technologie z 19. století

Co jste si z Mnichovské bezpečnostní konference odnesl za zprávu o stavu západního světa?

První otázkou je, jak moc Evropa a USA pořád ještě sdílejí hodnoty a pohled na fungování světa. Byli jsme desítky let nejpevnější spojenci a doufám, že to nekončí, ale z tohoto hlediska to nebyl hezký víkend. A vyvrcholila tím řada věcí. Už delší dobu se v EU dostává na první místo téma konkurenceschopnosti – Mario Draghi tomu hodně pomohl. Je to za tři minuty dvanáct, ale po posledních týdnech vidíme, že minimálně stejný problém máme i v bezpečnosti a v oblasti geopolitického vlivu ve světě. To vše odkrývá problémy EU – ale pokud nejsme pod tlakem velké krize, nejsou členské státy ochotné hledat dohodu. Evropská komise může krásně předkládat návrhy a na něco tlačit, ale blokování v radě nás dostalo do situace, kdy je ohrožená naše pozice v globální ekonomice. Bojujeme sice za to, abychom se účastnili jednání o ukončení války na Ukrajině, což je pro Evropu bytostná záležitost, ale přitom ani pořádně nevíme, kdo by tam měl jet a s jakým mandátem by vystupoval.

Vypadá to, že máme opravdu hodně domácích úkolů…

… ano, a já se trochu děsím, jak to bude vypadat, když rada začne projednávat smysluplné věci jako vytvoření nového právního režimu pro startupy nebo prohloubení trhu s energiemi; jestli vše neskončí na tom, že členské země sice fandí společnému trhu, ale shodou okolností nikoli v těch oblastech, které je třeba řešit. Optimista by mohl říct, že jsme se dostali pod tlak a v takovém stavu jsme dokázali v minulosti fungovat, pesimista by řekl, že těch výzev je možná trochu moc.