Je možné zdědit strach či hřích?

Objevení struktury DNA a rozluštění genetického kódu znamenalo v biologii převrat. Tenkrát, v půlce minulého století, se zdálo, že jsme objevili „boží jazyk“, základní úroveň, z níž bude možné definitivně vysvětlit vznik života a jeho evoluci. Namísto toho však stále více studií z posledních let přináší důkazy, že je všechno ještě trochu jinak. Že organismy nejsou jen jakési naprogramované automaty slepě naplňující vůli sobeckých genů, jak ve své slavné metafoře tvrdí britský biolog Richard Dawkins, naopak připomínají spíš náruživé kutily, kteří se svou genetickou informací nápaditě manipulují. Možná přichází čas reformovat naše představy o evoluci.

Hříchy našich předků

To, co Kerry Ressler a Brian Dias prováděli laboratorním myším, by se ochráncům zvířat nelíbilo. Ve své laboratoři na Emoryho univerzitě v americké Atlantě nechávali čichat myší samce acetofenon a propanon, chemické látky vonící po třešních a mandlích, a přitom jim pouštěli elektrické šoky do tlapek. Po pár týdnech myšáci tuhli a nadskakovali strachy pokaždé, když vůni ucítili. V podstatě šlo o podobné uspořádání pokusu, jaký na konci 19. století používal ruský fyziolog I. P. Pavlov se psy.

Ressler s Diasem ale pokračovali dál: po dvou týdnech nechali myšáky spářit s myšími samicemi, a tak se brzy narodili potomci první myší generace. Těm už vědci nic zlého neprováděli, jen jim předkládali různé pachy a čekali, jak na ně budou reagovat. Výsledek je překvapil:…