Psychedelika nám můžou ukázat, jak mozek konstruuje realitu

Řada významných světových pracovišť opět zkoumá, jaký potenciál pro lidský mozek se skrývá v látkách, jako je LSD, psilocybin či MDMA. Dnes obnovený výzkum dokazuje, že mnoha lidem s duševními potížemi – depresemi, traumaty a závislostmi – mohou psychedelické drogy překvapivě pomoci. Zároveň také osvětlují, jak lidská mysl vlastně funguje.

Léta se věnujete vědeckému výzkumu psychedelických látek. Národní ústav duševního zdraví, kde působíte jako náměstek ředitele, dnes patří k předním světovým pracovištím v této oblasti. Opravdu představují sloučeniny jako LSD nebo psilocybin takovou naději pro psychiatrii? Nehraje tady roli spíše osobní zaujetí badatelů?

Představují naději dnes a představovaly ji i před půl stoletím. Zastavení výzkumu těchto látek začátkem sedmdesátých let, kdy byly rozhodnutím americké administrativy celosvětově zařazeny mezi nejpřísněji kontrolované substance, bylo jednoznačně politicky motivované. To není nějaký ideologický názor, to je prostě fakt. Důvodem bylo to, že LSD hrálo zásadní roli při revoltě hippies a v odporu proti válce ve Viet­namu. Následně se medicínský výzkum utlumil a trvalo nějakých čtyřicet let, než dospěla generace mladých výzkumníků z té doby. Dnes tito lidé vedou odborné společnosti, jsou v politické administrativě a to způsobilo, že se výzkum znovu uvolnil na řadě pracovišť, včetně České republiky. Existuje hned několik důvodů, proč jsou psychedelické látky ve výzkumu tak důležité. Jeden z nich je, že představují zcela nenahraditelný nástroj poznávání toho, jak náš mozek funguje a jak zpracovává informace z okolí.

Jak si to máme představit?

My víme, že okolní svět se do nás promítá jen ve svém zlomku. Tedy že realita, kterou pro nás vytváří, je jenom malým výsekem teoreticky existující reality. Teď během rozhovoru jsme soustředění my dva na sebe, na mikrofon, na vaše poznámky, ale většinu věcí v téhle místnosti nevnímáme, prostě je filtrujeme. Jsou to informace, které jsou pro nás potenciálně dostupné, ale naše pozornost je zaměřená jinam. Mozek je vytvořen tak, aby fungoval takticky, umožnil nám přežití a maximalizoval naši schopnost reprodukovat se, tedy zplodit hodně potomků. A psychedelické látky, jako třeba LSD nebo psilocybin, představují naprosto unikátní nástroj, který po dobu několika hodin člověku zprostředkuje obraz reality, která má jiné zákonitosti.

A má nějaké?

Ano, dnes víme vcelku přesně, na jaké proteiny (recepory) psychedelika v mozku působí, jsme tedy schopni odvodit, jakými mechanismy vzniká ten „jiný“ obraz světa.

Zkušenost nazývaná jako „trip“ je ale pokaždé dost jiná. V čem je tedy rozdíl oproti běžnému stavu vědomí?

Jsou různé modely. Ten nejjednodušší říká, že mozek vlastně informace „prahuje“, tedy nastavuje práh pro to, co považuje za šum a co za signál. Když zaměříte na něco pozornost, dáváte informaci význam, a ona proto přestoupí takový práh. V okamžiku, když na ni pozornost zaměřená není, je vyfiltrovaná jako šum. Prostě pro vás v tu chvíli neexistuje. V okamžiku, kdy takový práh posunete směrem nahoru nebo dolů, základní obraz reality se zásadně změní. Tato teorie tedy říká, že psychedelika snižují práh pro to, co už mozek považuje za informaci. Proto se svět jeví bohatší, jinak strukturovaný a má jiné základní komponenty.

Jaké jsou další teorie?

Druhá říká, že psychedelika působí tak, že otevírají bránu thalamu. Thalamus je struktura mozku, která je mezi mým vnitřním světem a tím vnějším. Někdy se thalamu také říká nepřesně „brána vědomí“, je to takový hlavní filtr. Zobrazovací studie prokázaly už v osmdesátých letech, že psychedelika zvyšují aktivitu thalamu, který do nervového systému vpouští více informací.

Zvenčí i zevnitř? Takže nejen smyslových vjemů z okolí, ale třeba i vzpomínek a emocí?

Ano. Obojí se propojuje, a tím vzniká zmíněný psychedelický stav. Proto se někdy lidé cítí zaplavení nebo zmatení. Nicméně ani tato teorie nevysvětluje všechny fenomény, které jsou pro něj charakteristické, třeba mimořádnou barvitost zažívané zkušenosti nebo pravidelné geometrické struktury. Během vizí se typicky objevují třeba synestezie, tedy splývání smyslových vjemů, grafické mandalovité nebo fraktálovité tvary. Důvod zůstává nevysvětlený. Účinek psychedelik nebude pouze v tom, že filtrují nebo mění práh, musejí nějak zasahovat i přímo do toho, jak se vnitřně strukturuje subjektivní zkušenost.

Tenhle hrnek teď vidíme prostě jako hrnek. Po požití LSD může vypadat jako kaleidoskopická mozaika. To znamená, že se nějak mění algoritmus toho, jak je mi realita ukazována?

Jak je mi ukazována a jak jsou informace vázány do sebe, aby daly vzniknout tvarům. Svět nevnímáme jako jednotlivé informace, ale zasazujeme je do předem vytvořených struktur, které nám řeknou – aha, tohle je hrneček. Aby k tomu mohlo dojít, musím mít pro něj předem vytvořený tvar. Psychedelické látky pak dokáží měnit zákonitost, jak se informace propojují. To je z hlediska výzkumu mimořádná příležitost. Zdá se totiž, že bychom díky ní mohli pochopit, jak funguje proces konstrukce reality v našem mozku. Máme teď k dispozici dva stavy – normální a psychedelický – a víme, že ten psychedelický je podmíněn účinkem látky na určité receptory. Víme, kde jsou v mozku tyto receptory, a můžeme studovat, jak mění nastavení systému, spolupráci různých oblastí (hovoříme o konektivitě) a tak podobně.

Takže díky psychedelickému stavu můžeme pochopit, jak fungujeme normálně?

Přesně tak. Proto je tento výzkum tak důležitý. Máme poprvé možnost rozlousknout starou vědeckou otázku, které se říká „mind-body problem“, tedy problém těla a mysli. Doposud jsme neměli žádné nástroje, jak to udělat. Jde o otázku, jak hmotný substrát naší mysli, tedy mozek, vlastně souvisí s fenomenálním stavem, který zažíváme, se subjektivním vědomím. Ano, my víme, že mozek vytváří vědomí. Když mě někdo udeří do hlavy, tak o něj přijdu. Ale nevíme, jak to mozek dělá, jaká je souvislost mezi aktivitou jednotlivých neuronálních populací a mým subjektivním stavem, tedy tím, co prožívám.

Celé interview najdete ve speciálu Každý v něco věří spolu s dalšími osmnácti rozhovory. Schwarzenberg • Myšicka • Pančochová • Zibura • Klus • Wichterlová • Tučková • Kamu • Kintera • Marhoul • Kera a další. 

Objednejte si speciál

Speciál je dostupný k zakoupení také na novinových stáncích, na webu i v aplikacích pro Android a iPad/iPhone. 

Pro objednání speciálu přes SMS pošlete zprávu ve tvaru:
LIDE JMENO PRIJMENI ULICE C.P. OBEC PSC (vzor:LIDE JAN NOVAK SOKOLOVSKA 22 PRAHA 8 18000) na číslo 90211.

Magazín vám doručíme až do schránky.

Objednací SMS jsou zpoplatněny podle běžného tarifu vašeho mobilního operátora. Cena SMS služby včetně doručení výtisku je 89 Kč vč. DPH, tedy shodná s cenou výtisku na stánku. Službu technicky zajišťuje ATS Praha. Infolinka 296 363 199 v pracovní dny 8:00 – 17:00, www.platmobilem.cz.