0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Společnost26. 9. 2019

Jak nás vidí dějiny

Úryvky z knihy britského historika Iana Kershawa Na horské dráze. Evropa 1950-2017.

Ian Kershaw

Už žádné tanky, soudruzi

Role Michaila Gorbačova v příběhu proměny východní a střední Evropy

Vlády satelitních zemí Sovětského svazu měly v první polovině osmdesátých let stále před očima nepolevující, byť nevyřčenou hrozbu vojenského zásahu. Nemohly mít jistotu, že sovětské vedení už od této strategie upustilo. Někteří naopak v této možnosti nacházeli útěchu. Generál Jaruzelski dokonce později zdůvodňoval vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981 snahou zabránit právě této eventualitě (i když ze záznamů zasedání sovětského politbyra vyplývá, že tehdejší šéf KGB Jurij Andropov tuto možnost zamítl i v případě, že by se Solidarita v Polsku chopila moci, a přemluvil Brežněva, aby nezasahoval). Odvolání Brežněvovy doktríny Gorbačovem mělo tudíž zcela zásadní význam.

↓ INZERCE

Když generální tajemník oznámil shromážděným vůdcům zemí Varšavské smlouvy na prvním krátkém kremelském zasedání po pohřbu Konstantina Černěnka v březnu 1985, že v budoucích vztazích bude respektována suverenita a nezávislost každého státu, bylo zcela pochopitelné, že se zdráhali jeho prohlášení uvěřit. Strach z intervence opadal jen pomalu. Gorbačov zopakoval totéž poselství o měsíc později na setkání vůdců zemí Varšavské smlouvy v Polsku. Jeho v soukromí pronesená poznámka: „Nikoho nenuťme. Ať se každá země rozhodne, jak se zachová,“ vešla v širší známost. Z pohledu polských pozorovatelů však nebylo vůbec jasné, co po ní bude následovat. Rituální průběh Gorbačovovy návštěvy se nijak…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc