Bezcenný papír z Budapešti
Ukrajina se zbavila jaderných zbraní po SSSR za slib bezpečnosti, který se nenaplnil
Mělo Ukrajině zajistit trvalou bezpečnost, ale nakonec stálo po osmadvaceti letech u smyšleného ruského obvinění, že Ukrajina chce vlastnit jaderné zbraně, a je tedy třeba ji napadnout. A bylo to symbolicky asi naposledy, kdy Budapešťské memorandum z roku 1994 promluvilo do dějin. O mezinárodní smlouvě, v níž se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za nedotknutelnost ze strany Ruska (plus Británie a Spojených států), se už dlouho mluvilo jako o mrtvém dokumentu. Ruská invaze na Krym a východ země v roce 2014 byla jejím jasným porušením – a nedávný ruský útok smrt dokumentu dokonal.
Dát, či nedat
Po rozpadu Sovětského svazu nastala delikátní situace – sovětský jaderný arzenál se logicky nenacházel jen na území Ruska, hlavního nástupce SSSR, ale v nedávno se zrodivších zemích, které se od Moskvy odpoutaly – v Bělorusku, Kazachstánu a na Ukrajině. Teoreticky vzato se tak ve světě, který měl za sebou několik let opatrného jaderného odzbrojování, zjevily tři nové státy vyzbrojené nukleárním arzenálem.
To však byla jen teorie. Bělorusko a Kazachstán sice přišly se svým osamostatněním i k jaderným hlavicím nebo infrastruktuře, ale v praxi jim byly k ničemu. Přístupové kódy k sovětským zbraním drželo v rukou Rusko, navíc Bělorusku i Kazachstánu chybělo odborné zázemí. Obě země – zjednodušeně řečeno – hledaly cestu, jak se obtížného jaderného nadělení zbavit.
Ukrajina byla v jiné pozici. Také neměla zmíněné kódy, ale její expertiza byla bohatá. Sovětský raketový…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu