Americké prezidentské volby nejsou přímé, o jejich vítězi nerozhodne prostý počet odevzdaných hlasů na celém území Spojených států. Voliči pro kandidáty hlasují na úrovni jednotlivých států, které mají přidělený počet volitelů – zhruba, ale nikoli přesně – podle počtu obyvatel. Státy výsledky v drtivé většině vyhodnocují podle většinového systému „vítěz bere vše“, takže výhra byť jen o jediný hlas znamená, že vítězný kandidát může počítat se všemi hlasy daného státu. Celkový počet volitelů je 538, k vítězství je zapotřebí minimálně 270 volitelů.
Systém umožňuje, aby se prezidentem nebo prezidentkou Spojených států stal kandidát, který sice nezískal většinu odevzdaných hlasů, přesto po přepočtu disponuje nadpolovičním počtem volitelů. K této situaci naposledy došlo v roce 2016, kdy Hillary Clinton sice obdržela celkově téměř o tři miliony hlasů více než Donald Trump, ten se přesto stal s 306 voliteli americkým prezidentem.
Na velké mapě na této dvojstraně jsou zakresleny jednotlivé státy USA s počtem volitelů letošních voleb. Většinový princip zároveň vede k tomu, že ve většině států je výsledek de facto předem znám a politici v nich často ani nevedou příliš intenzivní kampaň. Volby se prakticky rozhodují pouze v několika nerozhodnutých státech (tzv. swing states), v nichž je rozložení sil velmi vyrovnané. Letos se jedná především o Pensylvánii, Michigan a Wisconsin spolu s Arizonou, Georgií, Severní Karolínou a Nevadou.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Trumpův plán na přesun Palestinců je také nebezpečný precedent pro Ukrajinu
