Slavný židovsko-německý spisovatel a myslitel Martin Buber (Já a ty, Gog a Magog, Chasidská vyprávění, Problém člověka,…), vydal svůj soubor statí nazvaný Temnota Boží, již v roce 1953. Po více než šedesáti letech znějí jeho úvahy, týkající se Boží přítomnosti, či nepřítomnosti v našem světě, stále neuvěřitelně aktuálně. Zdá se mi, že naléhavěji, než kdy jindy.
V duchu principů své dialogické filosofie vede zde Buber rozhovor především s řadou filosofů, ale i dalších významných osobností, jejichž dílo se nějakým zásadním způsobem promítlo do dějin náboženského myšlení.
Je Bůh skutečně mrtev, jak pateticky tvrdí druhdy provokativní slavný Nietzscheho výrok? Podle Martina Bubera je tomu samozřejmě poněkud jinak.
„Takovým zvěstováním se ale ve skutečnosti neříká nic jiného, než že se člověk stal neschopným uchopit skutečnost na něm samotném zcela nezávislou a k této skutečnosti se vztahovat. Jinými slovy, stal se neschopným si tuto skutečnost představovat a znázorňovat v obrazech, které nastupují namísto nedostatečného posuzování skutečnosti samé.“
V jednotlivých částech své knihy Buber zkoumá vztah náboženství a filosofie, náboženství a reality, náboženství a etiky atd… Činí tak především prostřednictvím klidným tónem a přece vášnivě vedené polemiky s názory Nietzscheovými, Heideggerovými, ale i Jungovými či Sarterovými.
V Buberově pojetí není možné Boha redukovat na pouhou ideu, na jeden z aspektů či projekcí lidské duše, dokonce ani na lásku k mravnímu ideálu. Stejně tak ho není a nikdy nebude možné zbavit jeho tajemství („Bůh chce, aby člověk následoval jeho zjevení, ale přijímán a milován chce být až po svou skrytost“).
A ještě jeden citát na závěr: „Láska člověka k Bohu ale není láskou k mravnímu ideálu, pouze ji zahrnuje. Kdo miluje Boha pouze jako mravní ideál, ten může lehce dospět k tomu, že si zoufá nad tím, jak je zařízen tento svět, který na první pohled každým okamžikem protiřečí všem principům své mravní ideality.“
Není co dodat. Snad jenom vřelé doporučení – přečtěte si to. Není to dlouhé.
Irena Dousková, (nar.1964 v Příbrami), vystudovala Právnickou fakultu UK, pracovala jako novinářka, nyní je na volné noze. Žije v Praze.
Z jejích knih: Goldstein píše dceři, Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák, O bílých slonech a další.
Podle knih Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák vznikla stejnojmenná divadelní představení.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].