Když v Olomouci přednášel Chomsky, proč by nemohl Peterson?

Kanadský klinický psycholog Jordan B. Peterson má v anglosaském světě už několik let status veřejně známého intelektuála, který rád provokuje. Kromě toho, že přednáší na Torontské univerzitě, píše knižní bestsellery o osobním rozvoji, v nichž hlásá návrat k tradičním hodnotám. Je také častým hostem debat, ve kterých kritizuje politickou korektnost, marxismus či genderovou ideologii. Někteří akademici Petersonovi vyčítají odborné nedostatky hraničící s diletantismem - především fakt, že často chybně cituje renomované autory, jejichž dílo ani pořádně nečetl, nicméně u velké části veřejnosti kanadský profesor platí za uznávaného myslitele a duchovní celebritu. Jeho status konzervativní ikony se dobře ukázal o právě uplynulých Velikonocích, kdy v Torontu proběhla veřejná debata honosně označená jako intelektuální souboj století. Peterson v živě přenášené diskusi hájil pravicové hodnoty, přičemž jeho soupeřem na druhé straně stolu byl levicový a neméně kontroverzní slovinský filosof Slavoj Žižek.

Peterson je známý mimo jiné díky své úspěšné knize 12 pravidel pro život: protilátka proti chaosu. Jelikož v českém překladu kniha dosud nevyšla (Argo ji má vydat na konci tohoto měsíce), dalo by se čekat, že tu Peterson zatím nebude tak známý. Jak se ale ukázalo na začátku dubna, globální spor o Petersona dorazil už i do Česka. Vše začalo na konci března, kdy prestižní britská univerzita v Cambridge oznámila, že Petersonovi ruší pozvání na dvouměsíční studijní pobyt, který mu dříve nabídla. Škola pozvání zrušila na popud studentů, kterým se nelíbilo, že Peterson na jedné fotografii pózoval s mužem, který měl na tričku nápis „Jsem hrdý islamofob“.

Zrušení pozvánky na Cambridge se rozhodla využít Univerzita Palackého v Olomouci, která Petersona obratem pozvala, ať místo toho přijede přednášet do Česka. „Jsme pevně přesvědčeni, že univerzity mají podporovat otevřenou diskusi, ve které se různé osobnosti navzájem doplňují nebo popírají, ale rozhodně ne umlčují,“ stojí v pozvánce podepsané rektorem a adresované Petersonovi. Krok ale vyvolal kritiku mezi některými členy univerzity. Pozvání Petersona se nelíbilo například sociologovi Martinu Fafejtovi. Podle Fafejty Peterson ve svých vystoupeních často dezintepretuje známé filosofy, čímž de facto šíří dezinformace. Rektor Jaroslav Miller ale pozvání psychologa hájí. „Pokud se nám úplně nezdá způsob argumentace lidí, tak je nutné je kritice vystavit přímo. Konfrontovat, ne umlčet,“ říká. Pokud by Peterson do Olomouce přijel, škola by proti němu hledala „intelektuální protiváhu“.

Proč jste se rozhodli Petersona pozvat do Olomouce, když předtím univerzita v Cambridge odmítla?

My si rádi poslechneme alternativní pohled na svět, když bude erudovaný a zajímavě přednesený. Peterson byl dříve profesor na Harvardu, čili to není žádný no-name.

https://www.youtube.com/watch?v=WGRC5AA1wF0

Některým vašim kolegům pozvání vadí. Například sociolog Martin Fafejta říká, že mu na Petersonovi nevadí jeho názory, nýbrž fakt, že chybně interpretuje některé filosofy, protože jejich dílo dostatečně nezná. Proč zvát na akademickou půdu člověka, od něhož se dá čekat, že bude ke studentům mluvit i o věcech, kterým sám příliš nerozumí?

Pokud se nám úplně nezdá způsob argumentace lidí, je nutné je kritice vystavit přímo. Konfrontovat je, ne umlčet.

Takže by se nejednalo o přednášku, ale o kritickou debatu?

My bychom počítali s formátem, kdy by třeba polovinu času zabírala přednáška, druhou polovinu pak diskuse. Právě diskuse je to, o co nám především jde. Pozvali bychom do ní odborníky na několik oblastí, abychom vytvořili intelektuální protiváhu Petersonovým argumentům. Na takovou diskusi já bych se velmi těšil. Před několika lety jsme do Olomouce pozvali filosofa Noama Chomského a on přijel. Přitom je podobně kontroverzní postava. A diskuze byla vynikající, rezonovala v rádiu i v televizi, měli jsme pozitivní ohlasy z dalších univerzit, že jsme Chomského dostali do Česka, nota bene do Olomouce. Já věřím, že je třeba akademické prostředí vystavit průvanu. A vést v jeho rámci intelektuální diskusi, která je zasazena do nějakého kritického rámce.

Napadá vás, kdo by seděl proti Petersonovi?

Tak daleko ještě nejsme. Před deseti dny jsme poslali pozvánku. Teď čekáme, jestli se dostaví reakce. Možná Peterson pozvání odmítne. V okamžiku, kdy potvrdí, že přijede, začneme řešit tyto detaily. Nepočítáme přitom s dřívějším termínem než na podzim, protože teď začíná zkouškové období a o přednášku by nejspíš nebyl dostatečný zájem.

Kdo přišel s nápadem Petersona pozvat?

S nápadem přišel prorektor pro komunikaci Petr Bilík a já ho v tom plně podpořil.

Řekl jste, že Peterson není první kontroverzní řečník, kterého jste pozvali. Pozvali jste v minulosti ještě nějaké další?

Zveme podobné typy vědců a akademiků i v rámci festivalu Academia Film Olomouc, který je zaměřen na snímky popularizující vědu. Třeba teď tu máme evolučního biologa Richarda Dawkinse, který také bývá označován za kontroverzního. Tihle lidé umějí skvěle přednášet, dokážou posluchače zaujmout, jejich rétorické schopnosti jsou na vysoké úrovni, což má pro pedagogickou praxi kolegů samo o sobě velkou hodnotu. A navíc dokážou dobře vyargumentovat svoji pointu. To je něco, co v českém akademickém prostředí hodně chybí.

Co říkáte na argumenty univerzity v Cambridge, že se Peterson fotil s člověkem, který má na sobě tričko proti islámu?

Tuhle hru my se snažíme nehrát. Pokud začneme uplatňovat kritéria, že u nás nesmí mluvit někdo, kdo konzumuje příliš alkoholu, není zdvořilý k ženám nebo se vyjádřil protiislámsky, tak přijdeme minimálně o polovinu zajímavých lidí, které bychom mohli pozvat. Nežijeme v ideálním světě, každý člověk je nějak povahově vybaven a univerzity tu nejsou od toho, aby zkoumaly charakter lidí. Dám příklad z umělecké branže, který pasuje i na vědu. Český národní básník Karel Hynek Mácha byl velice kontroverzní, co se týče vztahu k ženám. Mácha by byl naprosto tragický manžel, kdyby se toho dožil a oženil se. Když si přečtete jeho deníky, zjistíte, že jeho vztah k ženám byl přezíravý - a to je ještě dost zdvořilé vyjádření. Máme ho vyškrtnout z učebnic? Totéž kritérium platí pro vědu. Univerzity nezkoumají něčí povahu, ale jeho argumentaci – a to, jak obstojí pod kritickou palbou. Jen to nás posune dál.

Existuje hranice, kdy už někoho nepozvat?

Samozřejmě vždy záleží na míře. Kdyby pan profesor třeba někoho znásilnil a dokázali mu to, tak bychom o tom samozřejmě přemýšleli jinak. Vždy záleží na míře provinění.