Ticho před bouří na Pankráci

Ta zpráva prolétla českým tiskem jen v pár slovech: skončilo zasedání výboru UNESCO na Novém Zélandu. Přitom na druhé straně polokoule se před pár dny řešila záležitost, která zvedá zdejší památkáře už roky ze židlí – stavba mrakodrapů na pražské Pankráci. Právě novozélandské zasedání se stalo důvodem, proč byl už jednou schválený developerský projekt zastaven. Co se tedy s jednou z nejkontroverznějších staveb posledních let bude dít?

Bytový dům ve tvaru písmene V s jednatřiceti patry a hned vedle hotel ve tvaru válce jen o něco nižší – přesně takovou vizi si naplánovali investoři z české společnosti ECM. Výběr lokality padl na pražskou čtvrť Pankrác. Pro investory je to lákavá představa – unikátní výhled na celé historické centrum Prahy, k tomu připočtená dostupnost pankrácké lokality, to vše slibuje zaručenou návratnost miliardových investic. Jenže tahle myšlenka měla od začátku háček, proti stavbě vystoupila řada renomovaných architektů s námitkou, že mrakodrapy můžou nenapravitelně zasáhnout do unikátního pražského panoramatu. A dlouho na sebe nenechala čekat ani reakce mezinárodní – s kritikou přišli i zástupci UNESCO, organizace pečující o světového kulturního dědictví.

Na začátku roku 2004 se přesto úředníci z pražského magistrátu odhodlali k činu a finančníkům z ECM projekt posvětili, negativní dopady budou podle tehdejšího názoru magistrátu minimální. Spor developerů a magistrátu na jedné straně a řady občanských sdružení a památkářů na druhé se táhne prakticky dodnes, do května letošního roku se ale datuje důležitý zlom. Ministerstvo kultury tehdy nařídilo zastavení správního řízení a tedy i veškerých přípravných prací na stavbě. Důvodem bylo právě naplánované zasedání nejvyššího orgánu UNESCO. Teď, necelé dva týdny po jeho skončení ale zatím všichni zúčastnění mlčí.

Ředitelka odboru památkové péče z ministerstva kultury Anna Matoušková zatím mluví velmi opatrně. „Jednání jsme se účastnili, jeho výsledek v podobě oficiálního stanoviska ale zatím nemáme v rukou. Bude to poměrně složitý text a musíme se jím spolu s odborníky detailně zabývat,“ říká Anna Matoušková. „Teprve pak budeme schopní říci, jaké konkrétní kroky by bylo možné ze strany UNESCO očekávat.“ Jinými slovy, reálnost hrozby, že Praha bude kvůli mrakodrapům vyškrtnuta ze seznamu nejcennějších kulturních pokladů světa tu zatím nikdo nedokáže posoudit.

Stejně nejistě zatím mluví i úředníci z pražského magistrátu, který už jednou developerům pankrácký projekt schválil. „Zatím je na komentáře brzy,“ říká Lada Pekárková z magistrátního odboru památkové péče. I ona ale připouští, že na samotném jednání padala ze strany expertů především slova kritiky. Celkové vyznění očekávaných oficiálních dokumentů je dnes také v podstatě známé – celý projekt by měli Češi znovu důkladně přehodnotit.

Stejně tak se ale objevují hlasy o tom, že podobná doporučení už ze strany UNESCO zazněla několikrát a k očekávanému upřesnění možného budoucího scénáře na Novém Zélandu nedošlo. I tentokrát je doporučení spíše obecné, v textu jsou také vyjádření k dlouhodobým perspektivám stavařských prací blízko pražského centra. Ze strany investorů mezitím na ministerstvo i magistrát putují další a další materiály o chystaných stavebních pracích, tlak na obnovení správního řízení sílí. „Doufali jsme, že stanovisko UNESCO bude o něco jasnější, z takto obecné podoby máme spíše obavy,“ říká dnes Petr Kužvart ze sdružení Ateliér pro životní prostředí, které proti pankráckým stavbám od začátku ostře protestuje. Rozhodnutí o definitivním zrušení projektu, či naopak jeho obnovení by mělo padnout zřejmě ještě v průběhu léta.