Nevěřil jsem, že se toho dožiju

Spisovatel Avigdor Dagan, kterého čeští čtenáři znají spíše pod jménem Viktor Fischl (1912), je jedním z posledních, kdo v sobě uchovávají živou vzpomínku na kulturní milieu první republiky. Za 2.světové války žil v Londýně. Čtyřicet let pracoval jako diplomat: od r.194O pro Československo, od r.1949 pro Izrael (byl izraelským charge d'affaires a velvyslancem v Japonsku, Barmě, Polsku, Jugoslávii, Norsku a Rakousku). Stýkal se s mnoha osobnostmi, které dnes patří k legendám politického a kulturního života (H.G.Wells, T.S.Eliot, S.Spender, A.Koestler, B.Kreisky, E.Beneš, G.Meierová, J.B.Tito aj.); některé z nich - jako např. J.Masaryk, F.Langer, V.Černý, P.Eisner, A.Sloninski - byly jeho přáteli.

Daganova rodina byla postižena rasovým pronásledováním, politickému pronásledování on sám unikl do exilu, kde dodnes žije a pracuje. Paměť jeho individuálního osudu v sobě tedy zahrnuje mnohé z toho, co se komunistický režim snažil vymazat z paměti všeobecné. Jeho osud by mohl být dost dobře zaznamenán v nějaké budoucí čítance, která by si předsevzala ilustrovat osudy statisíců občanů naší země. Pokud jde o čítanky literární, vyskytnou se tu jistě obtíže. V.Fischla nebudou moci pominout: napsal osm básnických sbírek, čtrnáct prozaických prací, překládal (Werfel, Sloninski aj.), editoval řadu publikací. Školometi však budou na rozpacích: kam ho vlastně zařadit?

To je otázka, kterou dostávám často. Odpovídám, že jsem česky píšící spisovatel, který vyrostl v…