Ožívající Ukrajina

Mezi národy, které Československo obklopují, jsou naším druhým největším sousedem Ukrajinci. Paradoxně však zůstávají sousedem nejméně známým - přes vyhlášení ukrajinské suverenity 16.července. Z ukrajinského politického života proniklo do našeho tisku a vědomí prakticky jen červencové prohlášení zástupce mladých nacionalistů, navíc bez komentáře či hodnocení. Tyto otázky nám při své pražské návštěvě pomohl vyjasnit Juri Šymko, prezident Světového kongresu Ukrajinců.

Mohl byste charakterizovat historii a cíle Světového kongresu Ukrajinců?

Samostatný ukrajinský stát zadusila po první světové válce Rudá armáda. Padesátimiliónový národ se po sedmdesáti letech opět probouzí. Na druhé straně existuje ukrajinská emigrace, například v Kanadě, Brazílii a Argentině již sto let. Na Západě žijí celkem tři milióny Ukrajinců v devatenácti státech. Nové ukrajinské organizace však dnes vznikají i v Polsku, Rumunsku a Československu.

Světový kongres Ukrajinců (původně svobodných Ukrajinců) jsme založili roku 1967 jako střechovou organizaci všech ukrajinských sdružení na Západě, bez ohledu na jejich politické postoje či vyznání. Máme čtyři hlavní cíle:

1) Podporovat ustavení samostatného ukrajinského státu.

2) Podporovat demokratický charakter tohoto státu a dodržování lidských práv v souladu s Deklarací lidských práv OSN.

3) Podporovat ukrajinskou identitu (jazyk, kulturu) mezi ukrajinskou emigrací. Působit na vlády států s…