Menšina za řekou Uh
Po schválení koaličního návrhu zákona o úředním jazyku slovenský nacionalistický tisk přiostřil propagandu proti nejpočetnější národnostní menšině na Slovensku - Maďarům.
Po schválení koaličního návrhu zákona o úředním jazyku slovenský nacionalistický tisk přiostřil propagandu proti nejpočetnější národnostní menšině na Slovensku - Maďarům. „Ale sa vás pýtam, dokedy sa ešte budeme hrať na zakríknutých Slováčikov, kam má siahať naša tolerantnosť? Dokedy budeme znášať nesprávnosti, ktoré si dovoľujú Maďari?“ „Nečudo, že sa zubami nechtami bránia uzákoneniu slovenského jazyka. Nechcú predsa prísť o výdobytky, ktoré im umožnil komunistický režim.“ Takto vidí situaci týdeník Nový Slovák, ve kterém se dokonce dočteme, že „slovenská školoupovinná mládež je v týchto oblastiach diskriminovaná a pomaďarčovaná.“
Jak to ale na Slovensku vypadá ve skutečnosti? Jaké vztahy panují mezi Maďary a Slováky?
Jedna z oblastí, kde žije maďarská menšina, se nachází jihovýchodně od Košic, na hranicích Maďarska a SSSR. Od ostatního Slovenska ji dělí řeka Uh, která tvoří přirozenou etnickou hranici.
Na sever od řeky, v čistě slovenském prostředí, leží čtyřicetitisícové město Michalovce, v němž žije pouze slovenské obyvatelstvo. Zeptali jsme se několika náhodně vybraných obyvatel města, jaký mají názor na problematiku jazykového zákona.
dělník, 36 let:
"Babička chodila na počátku století do maďarské školy a učitel trestal žáky za to, že mezi sebou hovoří slovensky. Myslím, že podobná situace dnes opět hrozí na jihu Slovenska, za chvíli snad budeme muset posunout hranici. Trochu donucovacího mírně demokratického způsobu jim…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu