Ti frajeři se dnes smějí
Setkali jsme se na velkém parkovišti jednoho pražského sídliště. Přisedl do našeho auta. Motiv, proč s námi hovořil, jsme blíže nezjišťovali. Ale jak sám řekl, už má všeho až po krk
Setkali jsme se na velkém parkovišti jednoho pražského sídliště. Přisedl do našeho auta. Motiv, proč s námi hovořil, jsme blíže nezjišťovali. Ale jak sám řekl, už má všeho až po krk.
"Asi čtrnáct dnů po nástupu Sachera do funkce nám náčelník správy řekl: ‚Chlapi, měli jsme štěstí, je to slušný člověk, katolík a navíc amatér, který si plete státní bezpečnost s veřejnou.‘ Později nás trochu zmrazilo odevzdávání průkazů, zbraní a domácí vězení, ale dnes už se všichni dění kolem nás smějí. Stále nám velí lidé, kteří se osvědčili v osmašedesátém. Za odměnu šli jako první na vysokou školu, to bylo, myslím, v roce jednasedmdesát. Mezi ně se nedostal nikdo, kdo by nebyl perfektně prokádrován. Ti frajeři vidí, že se u nás nic nemění, a tak si říkají: ‚Chartisti už mají svá místa ve vládě a víc je nezajímá. Všechno ostatní nechají tak.‘ Na Chartu se dívají jako na vládnoucí kliku s velkou mocí, kterou však bude snadné v budoucnu zlomit. Někteří z nás si ještě myslí, že 17.listopad zinscenovala právě Charta a že měla připraveného Martina Šmída jako oběť. Věří, že ostatní politické strany v případě změny opět podpoří KSČ. Spojení mezi námi a komunistickou stranou je asi přerušeno, aspoň o něm nevím. To ovšem nemá velký význam. Příslušníci museli sice vrátit stranické průkazy, ale jejich přesvědčení zůstává stejné. Teď se prostě řídí sami. Sledují pečlivě komunistický tisk a podle něho se chovají. Velkou radost jim udělal ministr Sacher svým rozhovorem pro Rudé právo. Řekl,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu