Experiment se nezdařil

Po téměř ročních sporech o kompetence musíme konstatovat, že dosavadní polovičatá rozhodnutí, ustupující před ultimativními požadavky s úpornou snahou udržet ČSFR pohromadě, nevedla zatím k demokratickému uspořádání, v němž by měla většina stejná práva jako menšina, ale zabránila prozatím rozpadu ČSFR. Celý ten čas se ti moudřejší z našich politiků snažili pod heslem kompromisu „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“ zabránit nejhoršímu.

Dnes to však vypadá tak, že se vlk stále ještě nenažral a koza sotva přežívá. Navíc politická reprezentace už zřejmě neuvažuje o žádné skutečně funkční variantě ČSFR jako jednoho státu. Lépe řečeno, předchozí politické tahy už každou fungující variantu ukončily.

Je třeba se proto vrátit před ta nešťastná „všestranně dohodnutá“ rozhodnutí, která dovedla tento problém do slepé uličky. Je třeba uvažovat jen o takových variantách státoprávního uspořádání, které budou racionální a fungující. Uvažování o nefunkčních variantách, jako je např. mlhavá chiméra konfederace nebo i federace dvou suverénních republik, je ztráta času, peněz a šancí na dobrou budoucnost. Experimentální ověřování originálních myšlenek na celé společnosti přineslo Čechům i Slovákům neblahé důsledky již několikrát v historii. Musíme to zkoušet stále znovu? Máme síly na další experiment? Sklon k novátorství a originalitě můžeme uplatnit jinde, třeba při hledání a zavádění konkurenceschopných výrobních programů.

Funkční mohou být zhruba ty varianty…