Sbližování s Čínou

Čtvrtého června přijal premiér Čalfa čínského ministra zahraničního obchodu. Těžko mohl lépe nahrát čínské propagandě, těžko si mohl vybrat nevhodnější datum.

Přesně před třemi lety leželo na pekingském náměstí Tchien- an-men 1.500 až 3.000 mrtvých, nejméně 10.000 lidí bylo zraněno. Čínský režim právě potlačil způsobem, který snad nemá v moderních dějinách obdoby, nenásilné protestní hnutí. Následovaly rozsudky smrti, veřejné popravy, 2.500 zatčených a výzvy k udavačství. Studentští vůdci se skrývali v ilegalitě a prchali do zahraničí.

Tomu všemu říkají Číňané prostě „čtvrtý červen“. Potlačení více než měsíc trvajících protestních akcí tenkrát znamenalo konec nejliberálnějšího desetiletí v historii komunistické Číny. Znamenalo mj. výměnu realisticky orientovaného generálního tajemníka Čao C'-janga ortodoxním Ťiang Ce-minem a posílení pozice premiéra Li Pchenga, postavičky téměř jakešovských rozměrů (pokud si ovšem odmyslíme stovky a snad tisíce mrtvých, které má na svědomí).

Tehdejší pekingské události napjatě sledoval celý svět. Celý svět byl také otřesen tragickým koncem čínského pokusu o demokratizaci země a celý svět události z 4.června odsoudil. Výjimku tvořilo pouze několik spřátelených zemí třetího světa a sovětské satelity včetně Československa. Našim tehdejším představitelům tvrdá ruka čínského vedení zjevně imponovala: krátce po červnových událostech odjela na oficiální návštěvu Číny československá delegace v čele s ministrem národní obrany M…