Mezi námi konzumenty

Co všechno dobrého nám odepřeli, čemu jsme se vyhnuli sami - za posledních čtyřicet let i dříve. Pamětníci, kritičtí duchové i exulanti, pomozte nám identifikovat bílá místa naší kultury i civilizace.

Když jsme v batolecím věku socialismu konzumovali spíš málo, byli jsme vedeni k tomu, abychom byli hrdi na to, že nejsme konzumní společnost. Když se na stará kolena socialismu konzumovalo hodně, ale v mizerné kvalitě, začali nám soudruzi vyčítat, že jsme konzumní společnost. Tak proběhl poúnorový vývoj filozofie konzumentství v našich zemích. Ve vývoji polistopadovém přežívají obě tyto etapy v podivné symbióze: je v nás jakýsi stud z konzumentství a zároveň se ho nemůžeme nabažit.

Rétorická cvičení na téma tržního hospodářství konzumenta většinou nezmiňují a jejich naděje se upínají k podnikatelům. To, že nezbytnou komponentou trhu je i konzument, který dosahuje určitých kvalit, zůstalo utajeno.

Na Západě se v této oblasti udály dvě hlavní změny. Především se rozvinulo hnutí zvané konzumerismus. První organizace spotřebitelů, Liga konzumentů, sice byla založena v New Yorku - na rok přesně - už před 100 lety, největší vzestup tohoto hnutí se však datuje od roku 1965, kdy vyšla kniha Ralpha Nadera Nebezpečný za každé rychlosti.

Konzumerismus není jen odpálení míčku agrese z hrací poloviny spotřebitele. Nakupování se stává kvalifikací a zábavnou hrou zároveň. Vznikají nové žánry v masmédiích jako testy zboží. Vytváří se pozoruhodný nový vizuální jazyk…